Kolikrát jste za uplynulý rok slyšel otázku: Tak co, kolik jsi dostal za to přeběhlictví?
Já tyto otázky neslýchám, protože každému bylo jasné, jaká situace tehdy byla, co k tomu vedlo.
Každému asi ne.
Tyto korupční otázky se snaží rozehrávat některé složky z mé bývalé strany. Pokud jsem se potkal s normálními lidmi, tak někteří to brali jako pozitivní jev, někteří jako negativní. A některým to bylo prakticky jedno.
A kdyby se vás kamarádi zeptali "za kolik?", jak byste jim odpověděl?
Řekl bych: Podívej se, ty jsi bláznivec, ty prostě podléháš nějaké falešné demagogii. To jsou věci, které jsou postaveny jinak, ale tady na tom rozhodně ne.
A na čem to tedy stojí? Co vás tehdy zlomilo?
Byly to věci, které se týkaly poměrů v ČSSD. Některé věci postupně vyplavou na povrch. Mým cílem není škodit ČSSD, ale já a kolega Miloš Melčák jsme měli názor, že některými lidmi kolem předsedy Jiřího Paroubka je zneužíván bezpečnostní aparát a bezpečnostní složky na likvidaci nepohodlných lidí.
To je vážné obvinění. Zkuste být konkrétní: kým zneužíván, na jakou likvidaci?
Za tímto názorem si stojíme dodnes. Ale nechci to nějak zvlášť rozebírat. To si musí sociální demokracie vyřešit sama. Chci říct, že náš odchod z ČSSD vůbec nebylo jednoduché rozhodnutí, bylo to složité. Pro mě i kolegu Melčáka to znamenalo přerušení kontinuity, neboť oba jsme byli dlouholetými sociálními demokraty.
Mluvíte o tom jako o nejtěžším období v životě.
Určitě. Tady bych chtěl zejména ocenit podporu, která se nám dostala od bývalého předsedy ČSSD a expremiéra Miloše Zemana. Protože bez něj bychom tady toto nezvládli, on v těch nejtěžších momentech byl takovou naší podporou, kterou jsme velmi kvitovali. To byla ta základní podpora.
Nezvládli byste to bez Zemana? Takže bez něj by neexistovala ani Topolánkova vláda? Zeman vás přemlouval, abyste ji podpořili?
My jsme se rozhodli a to rozhodnutí jsme s ním konzultovali. S informacemi o neveselé situaci v ČSSD jsme se mu svěřili, on nás vyslechl a samozřejmě toto rozhodnutí vzniklo na základě nás tří. Brali jsme to jako určité řešení povolební situace.
Zdá se, že epicentrem české politiky není pražská Malá Strana, nýbrž Zemanova chalupa na Vysočině. My tam s kolegou Milošem Melčákem jezdíme opakovaně, snažíme se vidět s Milošem Zemanem pravidelně. Konzultujeme s ním aktuální věci. Dá se říct, že jsme v pravidelném kontaktu.
Jak často dojíždíte na konzultace?
Zhruba jednou za čtrnáct dní, jednou za měsíc. Vždy probereme aktuální politickou situaci. On nám velmi výrazně pomáhá zorientovat se v některých věcech, společně formulujeme stanovisko. Třeba před volbou prezidenta jsme s ním tuto situaci velmi důkladně rozebírali.
To vám Zeman řekl: Volte prezidentem Václava Klause?
Domluvili jsme se jednoznačně na tom, že z těch dvou kandidátů je lepší Václav Klaus. Vždyť i předseda ČSSD Paroubek řekl v projevu na Hradě, že v polistopadové době máme tři nejvýraznější osobnosti: Havla, Zemana a Klause. No, a když to nemohl být z našeho pohledu ideální kandidát Miloš Zeman, tak jsme se rozhodli pro Václava Klause.
Nemyslíte si, že se s vámi Miloš Zeman stýká trochu účelově? Kvůli tomu, aby se pomstil Paroubkovi a ČSSD?
Já si nemyslím, že by Miloš Zeman byl pomstychtivý člověk. Některé věci, které jsem v sociální demokracii kritizoval, on vnímá stejně. Jde o způsob, jakým vede Jiří Paroubek stranu: má sice řadu pozitiv, ale také řadu negativ.
Neuvažujete, že se Zemanem založíte novou stranu?
Obávám se, že ne. Byl jsem jeden z prvních, který se dozvěděl o vystoupení Miloše Zemana z ČSSD. Říkal mi: Tak teď jsme nestraníci všichni tři, jsme na tom úplně stejně. Velice mě to tehdy překvapilo, ptal jsem se, jestli si to dobře rozmyslel. On říkal, že ano, že neustálého napadání ze strany Jiřího Paroubka už má dost.
Skoro to vypadá, že vás Zeman řídí.
To bych neřekl, spíš je naším partnerem. My fungujeme s kolegou Melčákem jako nějaký subjekt ve Sněmovně, nezařazení poslanci. Na rozdíl od poslaneckých klubů nemáme k dispozici analytiky, poradce, mediální týmy. Čili se snažíme naše postupy konzultovat s Milošem Zemanem. Oba ho bereme jako zkušeného politika s velmi dobrým odhadem. Někdy s ním diskutujeme opravdu do detailů, můžeme se mu svěřit s problémy. A on se vždy snaží najít řešení.
. O schůzkách se ZemanemSnažíme se vidět s Milošem Zemanem pravidelně. Konzultujeme s ním aktuální věci. |
Ne, to by bylo nedůstojné Miloše Zemana. Pokud to jenom jde, tak se snažíme jeho názory reflektovat. I když někdy je to z našeho pohledu trochu obtížnější. Ale pak se ukáže, že v dlouhodobějším horizontu měl pravdu, má nesmírně vyvinuté analytické myšlení.
Kdy se to třeba ukázalo?
Například u stravenek. Při schvalování reforem jsme si s Milošem Melčákem vydobyli zachování stravenek. A pak vyšla najevo smlouva, že firma Sodexho zaplatila lobbistické agentuře No Comment! přes dva miliony korun za jejich zachování...
... a vypadalo to, že peníze jste dostali vy.
Ano, byl jsem označován za agenta Sodexha. Tak jsem řekl, teď při druhém pokusu vlády zrušit stravenky, že už za ně bojovat nebudu, abych zase nebyl v nařčení. Jenže Miloš Zeman nám řekl, že emoce sice chápe, ale tady jde o víc. Čili náš pohled se přesměroval, brali jsme to s větším nadhledem a zrušení stravenek nepodpořili. Už jednou jsme jejich zachování vydobyli, bylo by škoda to teď ztratit.
Platil jste vy sám v restauraci někdy stravenkami?
Já nikdy, protože vždycky jako lékař v nemocnici jsem měl závodní stravování.
Mně to připadá, že vláda vám vždycky nechá nějaké drobky, které vy prosadíte. Teď stravenky, minule příspěvek na pastelky pro prvňáčky. Vládu to moc nebolí, ale vy máte alibi, proč ji dál podporovat.
Alibi, myslím, to není. Samozřejmě já bych si přál prosadit mnohem víc věcí. Někdy se nám opravdu všechno nepodařilo prosadit, což bylo škoda, měli jsme větší ambice.
Například?
Třeba ve shodě s Milošem Zemanem jsme chtěli přesvědčit vládu, aby zvýšení DPH nebylo z pěti na devět procent, ale jen na sedm. Ale narazili jsme na situaci, že současná vláda nemá na růžích ustláno. A my se na ni snažíme útočit ze svých pozic partnerů, přičemž uvnitř vlády jsou zase jiné skupinky, pro něž jsou tyto návrhy nepřijatelné.
Dá se říct, že vy jste k premiérovi Topolánkovi loajálnější než zelení nebo lidovci, kteří teď bombardují zdravotnické poplatky.
My jsme v jiné situaci. Oni to mají mnohem výhodnější, jsou plnohodnotnými koaličními partnery. Prostě mají mnohem větší manévrovací prostor. Můžeme se snažit, aby naše hlasy bylo slyšet, ale máme mnohem méně možností.
Nechcete být tedy zváni na koaliční schůzky jako čtvrtá vládní strana?
Myslím, že ne, to není nutné. Já jsem radši, že tam nechodíme. K návrhům se vyjadřujeme až po těchto schůzkách.
Máte moc svrhnout vládu, kdykoliv budete chtít. Jaký je to pocit?
Ne, vůbec ne. Není to žádný pocit moci. Na to, aby padla vláda, by nestačily naše hlasy, musel by být ještě nějaký ze strany koalice.
Uvažovali jste někdy, že už vládu přestanete podporovat?
Těch momentů bylo víc. Ale nás oba v pozitivním smyslu velmi překvapil premiér Mirek Topolánek. Je to člověk komunikativní, snaží se věci velmi vybalancovat. I když na nás bylo vidět při různých jednáních naštvání, tak nás neválcoval. Díky tomu, že má velmi dobré komunikativní schopnosti a smysl pro fair play.
Veřejnost by asi nesouhlasila, že je Mirek Topolánek dovedný komunikátor.
On je pod podobným tlakem jako Vladimír Špidla po volbách 2002. Má těsnou většinu ve Sněmovně a musí manévrovat.
Komu jste fandil, když si Mirek Topolánek nadával ve Sněmovně do hulvátů a hovad s vaším bývalým šéfem Davidem Rathem, jemuž jste na ministerstvu dělal náměstka?
Myslím, že tyto invektivy do politiky nepatří. Emoce by měly jít stranou. Je to sklouzávání, chce to klid a nadhled. Jinak s Davidem Rathem se normálně bavíme, máme korektní vztahy.
Když Mirka Topolánka přirovnáváte ke Špidlovi, to myslíte, že také podobně skončí? Že ho vlastní strana odvolá?
Myslím, že ne. Tady je velký rozdíl v povahových rysech: zatímco Vladimír Špidla byl introvert, Mirek Topolánek je extrovert. On je schopen víc působit svou autoritou.
. O podpoře vláděJá nevím, co bude do roku 2010, ale zatím nebylo nic tak disharmonického, abychom tento náš postoj přehodnotili. |
Naším nejbližším partnerem pro různá jednání je šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. S premiérem se scházíme v intervalech tří týdnů až měsíce, kdy probíráme jednotlivé problémy.
A jak vlastně vycházíte s Jiřím Paroubkem, který vás nazývá "kreaturami a zrádci"?
Já chápu jeho naštvání, kdy nám nadává do kreatur a jeho okolí na nás neustále vymýšlí nějaké kauzy. Ale na druhou stranu může být rád, že tu negativní práci s prosazováním nepopulárních reforem někdo udělal za něj.
Bavíte se s dalšími sociálními demokraty? Smíte vůbec?
S některým vycházím dobře, s některými extrémně dobře a s některými extrémně špatně. Jiří Paroubek nám udělal gloriolu zrádců. Každý, kdo by s námi byl v kontaktu, může být zaměřen v jeho hledáčku a vystavuje se riziku, že bude likvidován. Takže se snaží tomu nějakým způsobem vyhnout a přežít.
Když uvidí Jiří Paroubek, že se s vámi někdo baví, tak dotyčný nepřežije?
Myslím to samozřejmě obrazně. Ale abych o Jiřím Paroubkovi nemluvil jen negativně. Znám ho od počátku 90. let a myslím, že je to člověk, který má vizi a dokáže ji důrazně prosazovat. Právě pro tu důraznost se neštítil použít jakýchkoliv prostředků. Kdyby Stalin nebyl důrazný, nemohl by vyhrát druhou světovou válku, ale některé jeho metody byly odsouzeníhodné.
To je drsné přirovnání.
Nechci dávat tuto paralelu, protože je nevhodná. Samozřejmě mezi Jiřím Paroubkem a Stalinem je mnohonásobný rozdíl. Ale někdy mi prostě připadá, že jeho styl práce stojí na heslu: účel světí prostředky.
Do ČSSD se už vrátit nechcete. Ale co třeba vstoupit do ODS, jako kdysi jiný přeběhlík - sociální demokrat Tomáš Teplík?
Nevím, proč jsme nazýváni přeběhlíky. To bychom byli, kdybychom přestoupili do ODS. My se snažíme stát stranou.
Takže slovo přeběhlík vás uráží?
Už jsme si na to zvykli. Je nám oběma mnohem lépe v pozici nestraníků, ODS nás nijak neláká a nelanaří. Máme velmi silný pocit autonomie.
A budete vládu držet až do roku 2010?
Každý při jejím vzniku předpokládal, že bude mít křehký život. Já nevím, co bude do roku 2010, ale zatím nebylo nic tak disharmonického, abychom tento náš postoj přehodnotili.
Pojďme tedy ke konkrétním věcem, které chce vláda prosadit. Teď je ve Sněmovně penzijní reforma prodlužující odchod do důchodu na 65 let. Jste pro?
Domnívám se, že je třeba penzijní reformu udělat. V prvním čtení jsem se zdržel, protože mám jisté připomínky. Myslím, že některé profese, jako horníci, zdravotní sestry nebo kominíci, by neměly odcházet do penze až v 65 letech, ale dřív. Ministr sociálních věcí Nečas už naznačil, že na tyto nejkřiklavější věci slyší, že je možné je ještě změnit.
Další sporná věc: podpoříte umístění amerického radaru v Brdech?
Já vnímám radar jako nejsložitější věc z vládní agendy. Jsem hodně zdrženlivý. Některé věci je možné válcovat stojedničkou, ale tohle není ten případ. Osobně bych preferoval širší dohodu politických stran na umístění radaru.
A co zrušení poplatků u lékaře, které navrhuje ČSSD?
K některým poplatkům mám rezervovaný postoj, třeba podporuji jejich zrušení pro kojence. Ale obecně vím, že zdravotní péče je nadužívána, takže je prostě třeba nějaká regulace. Prosazení poplatků považuji za odvážnou věc.
S Milošem Melčákem jste teď nejbližší kolegové. Máte jednu kancelář, jezdíte spolu za Zemanem. Jak si rozumíte?
Oba jsme učili nebo učíme na vysoké škole. Mně se líbí jeho jemný inteligentní humor. Jsem velice rád, že jsem ho takhle poznal. Dřív jsme sice byli v ČSSD, ale vzájemně jsme se neznali.
Pan Melčák je původní profesí strojař, o třicet let starší než vy, vy jste zase dělal porodníka. Zajímavá dvojice.
On je výjimečný člověk svým rozhledem a nadhledem, má velmi dobrý úsudek. Moc se mi líbí, když jsem přítomen jeho diskusi s Milošem Zemanem, perfektně se doplňují.
Oba jste byli na oslavě po zvolení Václava Klause prezidentem. Poděkoval vám za hlasy?
Ano. Bylo příjemné, že nás s kolegou Melčákem přišel Václav Klaus osobně pozvat. Na oslavě byla příjemná atmosféra.
