Poslanec Ambrozek trčel týdny u pólu. Letadlo odvolali k zemětřesení na Haiti

Lidovce Libora Ambrozka už několik týdnů nikdo ve Sněmovně neviděl. Chyběl na řádné a několika mimořádných schůzích. Důvod? Uvázl na Antarktidě, kde pozoroval zvířata. Místo plánovaných tří týdnů jich strávil na ledovém kontinentu šest. Zdržení vysvětluje zemětřesením na Haiti, sesuvy v Peru a sněhovou bouří.

Expedice českých polárníků na ostrově Jamese Rosse. Libor Ambrozek stojí v horní řadě třetí zleva. (4. února 2010) | foto: Peter Váczi.

Ambrozek se stal na několik týdnů členem expedice, která zamířila na českou polární stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse.

Absolvent Přírodovědecké fakulty na Univerzitě Karlově, bývalý ministr životního prostředí, a nyní poslanec za KDU-ČSL, se na Antarktidu dostal jako spolupracovník České geologické služby.

"Mají velký projekt, jehož součástí je i biologické mapování. V minulých letech tu její členové mapovali hnízdění ptáků a výskyt mořských savců. Letos se tam ale nedostali, tak jsem jel já a ověřoval hnízdění ptáků a podobně," řekl iDNES.cz Ambrozek.

Ambrozek měl na stanici původně strávit tři týdny. S expedicí odletěl 2. ledna. Vrátit se chtěl 23. ledna. Plány mu ale zhatila přírodní katastrofa - lednové zemětřesení na Haiti. "První plánovaný odlet se nekonal, protože argentinská vláda poslala vojenská letadla, která jsou na Antarktidě jako jediná schopná přistát, na pomoc Haiti. Řekli nám, že se poletí 30. ledna," popisuje Ambrozek.

Ani druhý plánovaný odlet ale nevyšel. Tentokrát to způsobily únorové sesuvy půdy v oblasti Machu Picchu v Peru. I tam byl vojenský vrtulník potřebnější než na Antarktidě. - čtěte Peruánští záchranáři evakuovali dva Čechy, kteří uvázli na Machu Picchu

Celkový pohled na českou vědeckou stanici J. G.
Mendela na ostrově Jamese Rosse na Antarktidě.

"Potom už na Antarktidu musely, protože tam Argentina měla i svoje výzkumníky. Letět jsme měli mezi 4. a 6. únorem," pokračuje Ambrozek.

Ani na začátku února se ale odlet nezdařil. Letadla přiletěla na argentinskou stanici, kam měl Ambrozka dopravit z české základny vrtulník. Zhoršilo se ale počasí. "Museli jsme čekat čtyři dny, až přestane sněhová bouře," pokračuje ve výčtu smolných okolností exministr.

Přesun na argentinskou základnu se podařil 11. února. Padla ale mlha, a to znamenalo další čekání. V sobotu 13. února konečně odletěl společně s dalšími českými vědci směr Argentina.

Redakce iDNES.cz exministra zastihla na jihu Chile. Z Argentiny se tam dostal autobusem a zrovna mířil na letiště v Santiagu. Odtamtud by měl zamířit do Evropy. "Zítra, nejpozději pozítří, už snad budu doma," doufá.

Zdroj: Mapy © Google

A jak využil neplánovaně dlouhý pobyt na Antarktidě? "Pokud bylo slušné počasí, tak jsem byl v terénu. Dostali jsme se na Antarktický poloostrov, přímo na kontinent, také jsme byli čtyři dny pod stany na odlehlejší části ostrova, kam jsem se dostali na člunech. Tam kolegové mapovali horniny a já jsem na pobřeží zjišťoval, co tam žije, a sbíral jsem lišejníky," popsal Ambrozek.

Jedním z největších zážitků bylo ale pro Ambrozka setkání s rypoušem sloním. "Podařilo se mi zastihnout samici rypouše sloního, což bylo teprve druhé pozorování za těch několik let, co tam česká stanice je," pochlubil se Ambrozek.

"že jsem přišel o jednání ve sněmovně, neberu jako tragédii"

Poslanec za KDU-ČSL Libor Ambrozek se neplánovaně dlouhým pobytem na Antarktidě vyhnul řádné a několika mimořádným schůzím ve Sněmovně. Ty svíraly obstrukce, kterými se ODS rozhodla blokovat hlasování.

Víte, co se v posledních dvou týdnech dělo ve Sněmovně?
Nebyl jsem čtyřicet dní na mobilu a v podstatě ani na e-mailu, takže mám jen kusé zprávy přes rodinu. Celkem ale tuším, co se mohlo dít, protože to začalo už dřív. Já se přiznám, že čím méně zákonů se ještě schválí, tím lépe. Jsou tam nejrůznější špatné nápady, které se týkají například i životního prostředí.

Nevadí vám tedy, že jste o jednání přišel?
Byl by to zřejmě, alespoň co z těch útržků vím, poměrně zmarněný čas. Měl jsem možnost věnovat se výzkumu na antarktické výzkumné stanici a že jsem přišel o schůze Sněmovny, neberu jako tragédii. Samozřejmě jsem předpokládal, že se stihnu vrátit.

V deníku Právo napsali v souvislosti s vaší cestou na Antarktidu, že patříte k největším absentérům ve Sněmovně.
Stačí, když přijde nemoc nebo problémy v rodině a člověk promešká hlasovací dny. Může tam totiž z deseti dnů osm dní sedět a pak, když se hlasuje o zákonech, tak tam nejste... a docházka se měří účastí na hlasování. Potom je tam ale práce ve výborech (Ambrozek je předseda sněmovního výboru pro životní prostředí, pozn. red.), kde jsem nikdy nechyběl, protože jsem předseda výboru a jednání řídím.

Není to úplně objektivní výpověď, kolik člověk stráví času v Poslanecké sněmovně, protože je to o účasti na hlasování, člověk prošvihne jeden den a má statistiku úplně v háji.