Návrh, že by ombudsmanka mohla dávat žalobu kvůli diskriminaci ve veřejném zájmu, ve vládě prosadil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD. „Mohla by žalovat kterýkoli veřejný subjekt, kteréhokoli občana z důvodu případné diskriminace. To považujeme za nepřiměřenou možnost zasahování státní instituce do soukromých vztahů,“ prohlásil Mihola.
Lidovci nejsou ve Sněmovně sami, jimž je posilování ombudsmana proti mysli. Simeon Karamazov z ODS při předchozím projednávání zákona připomněl kauzu z pražské střední školy, kdy šlo o spor, zda muslimská dívka smí nosit ve škole šátek hidžáb. Zatímco dosud se k hidžábům mohla Šabatová vyjadřovat jen v médiích, nově by měla šanci dát žalobu ve veřejném zájmu (více zde). Podle Marka Bendy z ODS vládne v úřadu „kulturní marxismus“.
Možnost navrhnout Ústavnímu soudu zrušení zákona či jeho části má v současnosti 41 poslanců, 17 senátorů či prezident. Ti všichni ale mají, jak zdůraznil ve Sněmovně Mihola, přímou demokratickou legitimitu, na rozdíl od ombudsmana. Znamenalo by to podle KDU-ČSL vychýlení pravomocí ve státě.
„Je třeba si uvědomit, že původně se jednalo o poměrně malý úřad, který měl pomáhat občanovi v boji s byrokracií. Ale rozrostl se na úřad, který má čtyři odbory s patnácti odděleními a zhruba 120 tabulkovými místy,“ řekl předseda klubu vládních křesťanských demokratů.
Zákon, který se týká pravomocí ombudsmana, má Sněmovna projednávat ve druhém čtení na dubnové schůzi, která začíná v úterý.
Poslankyně Radka Maxová z hnutí ANO navrhuje, aby Sněmovna měla nově možnost odvolat ombudsmana kvůli závažnému pochybení či zdravotnímu stavu. Šance ministra Jiřího Dienstbiera a jeho ČSSD, že posílení pravomocí veřejného ochránce práv projde, tak nejsou zřejmě příliš vysoké.
