"Život jde dál, reforma soudnictví taky. Ale bude to pro mě všechno daleko těžší, samozřejmě," řekl ministr. "Jsem ještě plný sil a mám toho hodně před sebou."
Co obsahovala Motejlova novela trestního řádu a proč ji poslanci odmítli - ZDE |
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl bezprostředně před hlasováním sněmovny apeloval na poslance, aby s větší pečlivostí zvážili smysl a cíl navržených změn. Současně je vyzval, aby vzali v úvahu názory odborné veřejnosti, která podle něj změny podporuje.
Motejl nechce kompromisy |
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl byl po klíčovém hlasování o reformě trestního řízení očividně zklamán. Co to bude znamenat pro vás dál a pro ministerstvo? Já nevím. V tomto okamžiku nemám elán hledat nějaké kompromisy a ani nevím, v čem by ten kompromis měl spočívat. Co budete dělat? Nabídl jsem řešení, které bylo odmítnuto. Jiné východisko ani teorie nezná, takže jsem ve velkých rozpacích. Znamená to konec reformy soudnictví? Vzhledem k tomuto výsledku nepochybuji o tom, jak dopadne zítra ústava a zákony o soudech a o soudcích. Mně jako ministrovi se ale bude vládnout mnohem líp. Budu jako mocný duch nad bažinami práskat bičem. Před časem jste vyjádřil znechucení nad politickými hrátkami a uvažoval jste o demisi. Teď o ní neuvažujete? Ne, teď jsem jaksi pln silných zážitků a ještě trošku myslím na to, jak to teď bude s tou ústavou. (ch) |
"Návrh ústavních změn obsahoval nesourodá témata. Měl záběr od České národní banky až po samosprávu soudnictví. Například část o ČNB nebyla zvládnutá dobře," vysvětluje Vlasta Parkanová, proč hlasovala proti.
Zamítnutí novely Ústavy podpořilo 114 ze 185 přítomných poslanců, přičemž potřebný byl souhlas nejméně 93 z nich. Proti zamítnutí jich hlasovalo 68.
Zamítnutí podpořili až na jednotlivce zástupci všech opozičních stran. Naopak sociální demokraté se za ministra postavili, ale jejich hlasy na ovlivnění výsledku hlasování nestačily.
Novela Ústavy měla vymezit poslání a působnost Nejvyšší rady soudnictví, která měla nově vzniknout s cílem dbát na nezávislost soudů i soudců. Předloha dále směřovala k tomu, aby funkce soudce Ústavního soudu zanikla koncem roku, v němž dovrší 70 let. Současně chtěla vyloučit možnost nového jmenování takového soudce.
Novela trestního řádu, kterou sněmovna zamítla v úterý, měla zrušit úřady vyšetřování a vyšetřovatele převést do společné služby policie. Dokazování se mělo přesunout před soudy.
Stejně jako novelu trestního řádu i ústavní změny sněmovna zamítla již ve druhém čtení.