Všichni čtyři politici, kteří přijali výzvu Rádia Impuls a MF DNES, aby zkusili měsíc vyjít s minimální mzdou, už propad své životní úrovně z měsíčního více než šestačtyřicetitisícového příjmu na pouhou desetinu této částky pocítili na vlastní kůži.
Na obědy v restauraci, na které jsou zvyklí, jim nyní nezbývá. Dvakrát si také všichni rozmýšlejí každou jízdu automobilem. Každý to řeší po svém. Senátor Zdeněk Bárta, který bydlí v Litoměřicích, chodí pokud možno všude pěšky. Poslanec Bratský, který žije v Praze, si zase po letech kupuje jízdenky a používá metro.
"Kvůli tomu, že jsem novoroční svátky strávila na horách, mi teď už až do konce měsíce zbývá jen 93 korun na den. Když si vařím doma v Kroměříži, tak vycházím. Ale bude to horší, až začne zasedání sněmovny a budu v Praze, kde mi nezbývá než se většinou stravovat v restauraci," říká poslankyně Šojdrová.
Bratský se zase zapsal do veřejné knihovny, aby ušetřil za knihy, které si rád kupuje. "Stálo mě to sice osmdesát korun, ale teď si mohu kteroukoli půjčit zadarmo," pochvaluje si Bratský. Zbytek svého poslaneckého platu, který v lednu ušetří, chtějí všichni zúčastnění politici věnovat na humanitární účely.
"Ten jejich pokus sleduji, ale připadá mi to spíš směšné. Za jediný měsíc nemohou poznat, jaké to je, když člověk s takovým příjmem musí vycházet trvale," glosuje experiment malířka keramiky Jindra Poslední z Domažlicka.
Trvalé zaměstnání nemůže sehnat. Práci s platem kolem šesti tisíc hrubého sežene čas od času na tři měsíce. "Doma je s námi ještě syn, který je na civilní vojenské službě. Živí nás manžel. A že bych si třeba mohla dovolit pobyt na horách? To nepamatuji nejmíň deset let. Na rozdíl od politiků, kteří to mají jen na měsíc, totiž z toho příjmu musím ušetřit i na ošacení, boty a další věci," podotýká Poslední.
