Senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil

Senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Zákon proti zadlužování je likvidační pro obce, varoval senátor Vystrčil

  • 32
Poslanci schválili zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci omezit zadlužování státu. Skončí ale u Ústavního soudu, oznámil ihned po hlasování místopředseda ODS Miloš Vystrčil. „Věc, která je v podstatě pro hospodaření některých obcí likvidační, souvisí s tím, že by neměly mít větší dluh než je 60 procent jejich ročních příjmů,“ uvedl Vystrčil.

Pro zákon, který hájil ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš, zvedlo ve Sněmovně ruku 104 poslanců ze 171 přítomných, kteří přehlasovali veto Senátu. Vládním stranám ČSSD, ANO a lidovcům pomohlo pět poslanců opozičního Úsvitu a jeden nezařazený poslanec. (jak kdo hlasoval, najdete zde)

„V tomto zákoně naprosto nesmyslně nařizujeme obcím, aby neinvestovaly v jednom roce více, než je 60 procent jejich příjmů. Přece ty obce, zejména malé obce, přestanou fungovat. Jak zainvestují kanalizaci? Jak zainvestují opravu školy? Jak zainvestují výstavbu haly, jak zainvestují opravu silnice? To nejde. Ve všech těchto případech u malých obcí dojde k tomu, že si půjčí vždycky více, než je jejich roční rozpočet,“ řekl poslancům Vystrčil.

Právě proto zamítnutí návrhu před tím v Senátu podpořilo 63 ze 67 senátorů, včetně zástupců ANO. A dokonce senátoři za ČSSD vystupovali s tím, že se obrátí na Ústavní soud, pokud poslanci veto Senátu přehlasují. Podle Vystrčila se pod ústavní stížnost podepíše více než šedesát senátorů.

Kde je ta šaškárna? ptal se Babiš

Návrh zákona počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by pak musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.

„Zákon není protiústavní,“ namítal Babiš. „Je to lež, že to je likvidační pro obce, není to pravda,“ řekl ministr financí před poslanci. Argumentoval, že do parlamentu poslal stejný zákon, jaký připravovala pravice, když byla u moci. „Kde je ta šaškárna?“ ptal se Babiš.

Proti tomu se za ODS ohradil šéf klubu Zbyněk Stanjura. Upozornil Babiše, že rozhodně nikdy občanští demokraté nenavrhovali, aby pro obce platila jiná pravidla než pro stát. I exministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek zdůraznil, že parametry tehdejšího návrhu byly jiné, než u toho, který v úterý prosadila vládní koalice za pomoci opozičního Úsvitu.

Zákon počítá i s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí větším než 60 procent HDP navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji stanoví zákon povinnosti jen pro obce a kraje, pokud jejich zadlužení tuto hranici překročí. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu. To už dříve kritizovala ODS, že pokud to bude v běžném zákoně, a nikoli v ústavním, bude to podle ní neústavní. Obdobně to vidí Svaz měst a obcí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video