Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslanci rozšířili práva menšinám

  17:08aktualizováno  17:08
Dvojjazyčné názvy ulic a obcí, cizí jazyky na českých úřadech a větší právo ovlivňovat veřejný život. Tak by měl v praxi vypadat vládní návrh zákona o ochraně práv národnostních menšin, který přes odmítavý postoj poslanců ODS schválila sněmovna. Normu, která může začít platit už od 1. července, ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
V příloze naleznete úplný návrh zákona o národnostních menšinách.

Návrh dále zakotvuje právo na užívání jména a příjmení v jazyce menšiny, používání jazyka menšin například na volebních letácích či podmínky výkonu práva na sdružování minorit.

Zákon podpořilo 98 poslanců z ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody, naopak 33 poslanců ODS bylo proti. Komunisté se z velké části hlasování zdrželi.

ODS: Práva dávají stávající listiny
ODS normu dlouhodobě odmítá, protože ji považuje za zbytečnou. Její poslanci jsou přesvědčeni o tom, že uměle vytvoří problémy, místo aby soužití většinové společnosti s menšinami napravovala.

Práva menšin už podle nich dostatečně upravuje Ústava, Listina základních práv a svobod i další normy.

Národnostní menšinou je podle vládního návrhu společenství občanů České republiky, kteří se liší od ostatních zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi a zároveň projevují vůli být za menšinu považováni.

 Rychetského schválení normy potěšilo
Vicepremiér Pavel Rychetský řekl, že zákon nepovažuje jen za deklaraci. Ocenil, že změní kvóty pro vznik výborů pro otázky národnostních menšin, které existují u zastupitelstev obcí a krajů.

Například v krajích bude ke zřízení výboru stačit, aby v něm žilo pět procent občanů, kteří se hlásí k jiné národnosti než české, nikoli deset jako dnes.

Pro dvojjazyčné názvy obcí a ulic je třeba petice
V obci obývané příslušníky národnostních menšin se podle vládního návrhu název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků mohou uvádět též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň (20%) 10% občanů obce a jestliže o to požádalo peticí nejméně (50%) 40% zletilých občanů obce hlásících se k této národnostní menšině.

Další změnou bude podle Rychetského to, že vládní Rada pro národnosti bude orgánem, v jehož čele bude muset stát ministr a zastoupení v něm budou mít všechny národnosti.

"Minority, které žijí v České republice, konečně budou mít ze zákona právo na zastoupení v takovémto orgánu," řekl. Tato rada bude orgánem poradním, ale bude navrhovat i rozdělení peněz například na podporu národnostního tisku.

Nejde o pozitivní diskriminaci. Ta teprv přijde, říká Rychetský
Zákon podle Rychetského neobsahuje pozitivní diskriminaci. Naznačil, že ji budou obsahovat jiné normy.

Například zákon o zaměstnanosti by měl umožnit zvýhodnit zaměstnavatele, kteří zaměstnají obtížně zaměstnavatelné osoby. To by mělo pomoci například Romům.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Lidé v Praze protestovali proti Babišovi i komunistovi Ondráčkovi

Neúspěšný prezidentský kandidát Michal Horáček na demonstraci proti zvolení...

Na pražském Malostranském náměstí protestovalo asi dvě stě lidí proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a proti tomu,...

Tisíce lidí nevědí, že jejich zdravotní kartu po lékařích převzal úřad

(Ilustrační snímek)

Hromadné zavírání ordinací kvůli e-receptům se nekoná. Přesto si tisíce lidí musí najít nového lékaře a nevědí, že...

Okamura zrušil podmínku účasti SPD ve vládě, s ANO je ochotna jednat i ČSSD

Radim Fiala a Tomio Okamura z SPD před jednáním Sněmovny o důvěře menšinové...

Andreji Babišovi se poté, co jeho menšinová vláda nezískala důvěru, otevírají nové možnosti, jak by ji mohlo ANO...

Najdete na iDNES.cz