Pro zákon hlasovalo 123 ze 166 přítomných poslanců. To k přehlasování prezidenta bohatě stačilo. (jak hlasovali jednotliví poslanci, najdete zde)
Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák před hlasováním řekl, že sociální demokracie s výhradami prezidenta nesouhlasí a že služební zákon pomůže k odpolitizování státní správy. I Zbyněk Stanjura z ODS potvrdil, že jeho strana podpoří dohodu, kterou uzavřely ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS.
„Chci se přihlásit k politické dohodě. Politická dohoda s sebou nese i kompromisy,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že zásadní je, že nevznikne Generální ředitelství státní správy při Úřadu vlády, a že tak Česká republika nebude směřovat ke kancléřskému systému. Proto byla jeho TOP 09 ochotna ustoupit požadavku ČSSD, aby byly dva typy náměstků - jedni v čele sekce ministerstva a pak nejvýše dva, kteří nebudou součástí organizační struktury úřadu.
Naopak Tomio Okamura z Úsvitu přímé demokracie se označil za „posledního Mohykána“ ve Sněmovně, který je pro apolitickou státní správu, a proto podpoří Zemanovo veto.
Chovanec: Zákon je klíčový, abychom mohli čerpat peníze z EU
Ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD označil služební zákon za klíčový pro to, aby mohla Česká republika čerpat peníze z fondů Evropské unie. „Tvoříme tady normu, která má přetrvat déle než jedno volební období,“ řekl Chovanec.
Sporný bod o náměstcích„Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení; člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.“ |
Zeman už dříve politiky varoval, že když se nevzdají politických náměstků a zákon parlamentem projde, na Ústavní soud se obrátí. „Všichni moji náměstci odpovídali za určitou sekci nebo určitou činnost jednotlivého ministerstva,“ řekl Zeman v září ve Sněmovně. Důvod, proč chtějí strany politické náměstky, je podle prezidenta jediný. „Hodně slimáčků a málo kapustičky,“ řekl Zeman. (více o Zemanových výhradách zde)
Politici si z jeho připomínek moc nedělali a zákon prošel jak Sněmovnou, tak Senátem. Proto ho prezident vrátil. „Poslanecká sněmovna mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala,“ napsal v dopise předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi.
„Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně, až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ uvedl prezident.
.
