Zákon poprvé přesně vymezuje, co je a co není diskriminace. Poslanci však musejí zákon projednat ještě dvakrát.
Pokud se jej podaří schválit definitivně, bude možné zažalovat i majitele domu, který odmítne pronajmout byt rodině s dětmi, protože nemá rád hluk. I to je podle zákona diskriminace, za niž soud může uložit finanční trest.
Zákon po Česku už několik měsíců vyžaduje Evropská unie. Poslanci se však ve čtvrtek kvůli němu divoce dohadovali. Báli se, že se vrátí staré časy, kdy komunisté usilovali o rovnoprávnost za každou cenu.
"Pamatuji, jak maminky v rámci, abych tak řekl, vynuceného povolání, v šest ráno odváděly děti do školky," argumentoval lidovecký poslanec Josef Janeček a připomněl, jak ženy v rámci rovnoprávnosti řídily traktory a dělaly jeřábnice.
"Je to jedno z největších šílenství, které do této sněmovny kdy přišlo," kroutil hlavou Marek Benda z ODS. "V marxistickém duchu dělíte společnost znovu na skupiny a třídy. Tentokrát třídy mužů a žen," brojil.
"Už vidím ty desítky soudních sporů, kde budou lidé říkat: nepřijal mě, protože jsem jehovista, gay nebo něco podobně na první pohled nerozpoznatelného," dodal poslanec Marek Benda.
Proti zákonu byla hlavně ODS. Míní, že současné zákony diskriminaci řeší dostatečně. "Ano, něco ošetřuje zákoník práce, ale zdaleka ne všechno," řekl již před časem právník Českého helsinského výboru František Valeš. Podle něj je zákon, který shrnuje všechny formy diskriminace, hodně potřebný.
"Praxe je taková, že zaměstnavatel vybere mladého muže. Ženu odmítne, byť by měla lepší předpoklady, protože by třeba mohla otěhotnět a jít na mateřskou, nebo děti ošetřovat, až budou nemocné," zdůvodňovala potřebu zákona Anna Čurdová z ČSSD.
Na dodržování pravidel rovného zacházení má dohlížet ombudsman. Zákon má zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotní péči či bydlení bez ohledu na rasu, pohlaví, sexuální orientaci, věk, postižení, jazyk, náboženství či politické smýšlení.
