Poukázal na to, že středa je pro poslance nejdelším jednacím dnem. Začíná se v devět ráno a běžně končí v devatenáct hodin. „Nemá to žádnou úroveň, abychom jednali dvanáct až čtrnáct hodin denně. To prostě nemá žádný smysl,“ řekl Stanjura, který se tak jednoznačně postavil proti prodloužení poslaneckého dne po jedenadvacáté hodině.
Faktický důvod ale může být jiný než ten, proč se poslanci postavili proti večernímu jednání. V pátek Sněmovna nejedná kvůli sjezdu ČSSD a ve čtvrtek má tradičně volnější program, kdy dominují interpelace, o něž poslanci nejeví moc zájem. Někteří z těch, jež nečeká sjezd sociální demokracie, tak mohou jet již ve středu večer domů.
Není tak ani divu, že Roman Sklenák marně apeloval na poslance, že možnost večerního jednání je jen pojistkou pro to, aby se nestalo totéž, co v úterý, kdy jednání poslanců trvalo odpoledne jen tři hodiny. Pak ho ukončila přestávka Úsvitu při projednávání novely energetického zákona.
Ujišťování Sklenáka z ČSSD kolegům nestačilo
Poslanci ujišťování šéfa poslanců ČSSD kolegům nestačilo. Pro to, aby se smělo jednat i pozdě večer, bylo jen 70 ze 140 přítomných (jak kdo hlasoval, najdete zde). Proti návrhu stranického kolegy se postavili i sociální demokraté Vítězslav Jandák a Jiří Koskuba.
Proti byl také místopředseda Sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL a zdrželi se tři další lidovci. Vládní koalice pak rezignovala na to, aby někoho z nich přemlouvala a pozdně večerní jednání vzdala.
V úterý přitom poslanci neprobrali téměř nic. Druhým čtením prošla pouze novela exekučního řádu. Poslanci se pohádali o očkování a zákon o ochraně veřejného zdraví vrátili zpět zdravotnímu výboru (více zde). Zbytek dne spolkla debata o energetickém zákonu, k němuž je okolo tří set padesáti pozměňovacích návrhů.
Úsvit se snažil oddálit hlasování o energetickém zákonu
V debatě o energetickém zákonu pokračovali poslanci i ve středu. A zástupci Úsvitu dali předem najevo, že využijí všech možností, aby zákon neprošel, protože podle nich povede ke zdražení elektřiny pro domácnosti. U řečnického pultu se pak střídali většinou poslanci Úsvitu s dlouhými projevy. Doufali, že se k nim přidají poslanci některé z dalších stran, nebo to vláda „zabalí“ a zákon se vrátí k přepracování. To se ale nestalo.
„Upřímně řečeno, nevidím koncovku. Jeden poslanecký klub nemá šanci zablokovat návrh zákona. Současně jsem ten poslední, kdo by jim na to upíral právo,“ komentoval počínání Úsvitu exministr Miroslav Kalousek z TOP 09. Obstrukce, která by zabránila schválení zákona ve třetím čtení, může být podle něj úspěšná jen v případě, když společně postupují dvě strany. Tak jako se to povedlo jeho straně a ODS, když si na vládě vynutily ústupky u služebního zákona a až pak byl zákon schválen.
„Nejsou to obstrukce. Obstrukce jsou, když někdo předčítá knížky či telefonní seznam. Chtěli jsme jen upozornit na všechna rizika, která zákon má. Navrhli jsme také, aby mohla vystoupil předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Nechápu, z jakého důvodu se bojí pan ministr průmyslu Mládek a koaliční poslanci, aby tady vystoupila,“ řekl šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch poté, co vystoupení Vitáskové Sněmovna neumožnila.
Návrh zákona se nelíbí regulačnímu úřadu. Hrozí ztráta miliard?
V poledne ale Úsvit uznal, že zdržovat dál nemá smysl. Nic tak nebránilo, aby zákon prošel druhým čtením. Hlasovat se o něm má za čtrnáct dnů. Úsvit chce z návrhu novely zákona vypustit návrh na zřízení Rady Energetického regulačního úřadu, která má fakticky úřad řídit. Členy rady má jmenovat vláda na návrh ministra průmyslu.
Regulačnímu úřadu v čele s Vitáskovou se nelíbí především jeden z pozměňovacích návrhů, který umožní, aby se solární elektrárny vyhnuly povinnosti platit solární daň. Zůstal by jim ale nárok na podporu. Stát by tak údajně mohl přijít až o 35 miliard korun. Ministr Jan Mládek řekl, že ministerstvo připravuje řešení, které tomu má zamezit.
Novela zákona stanoví, že poplatek za obnovitelné zdroje se má nově platit podle kapacity jističe, a nikoli jako dosud podle spotřeby. Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že žádný odběratel nově nezaplatí víc než dosud, někteří by naopak mohli ušetřit. Novela má také umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.
Práci v noci glosoval v roce 2011 velmi ostře poslanec Jiří Krátký:
20. září 2011 |
