Poslanci ČSSD před hlasováním opustili jednací sál.

Poslanci ČSSD před hlasováním opustili jednací sál. | foto: ČTK

Poslanci odhlasovali ústav pro studium minulosti

  • 1069
Poslanci po emotivní debatě rozhodli o vzniku nové instituce, která bude zkoumat období českých dějin v letech 1938 až 1989. Bude se jmenovat Ústav pro studium totalitních režimů. V jeho čele bude stát rada jmenovaná politiky. Poslanci ČSSD opustili před hlasováním na protest sál.

Senátor Jiří Liška - a s ním členové vládní koalice - se mohou radovat. Většina poslanců schválila senátní návrh zákona, který znamená úplnou novinku v bádání v totalitní minulosti.

"Jsme skutečně přesvědčeni, že ústav pomůže vyrovnání se s naší neblahou minulostí," přesvědčoval senátor Liška oponenty těsně před rozhodujícím hlasováním.

Zákon měl ale namále. Sněmovnou jen těsně neprošly návrhy na jeho zamítnutí, případně přepracování.

Melčák s Pohankou byli pro
Například pro přepracování hlasovalo 88 poslanců, potřeba ale bylo 91 hlasů. Pro zamítnutí bylo 87 poslanců, což opět těsně nestačilo. Opozici chyběly hlasy dřívějších poslanců ČSSD Pohanky a Melčáka, kteří zákon podpořili.

V této chvíli je tedy téměř jisté, že vznikne ústav, který se bude především zabývat obdobím od roku 1938 do roku 1989. Jeho součástí ovšem bude i velký archiv, ve kterém budou soustředěny dokumenty o totalitní minulosti.

Nad ústavem bude "bdít" sedmičlenná rada, kterou bude volit Senát. A samotní radní poté vyberou i ředitele ústavu.

Parlament zároveň rozhodl, že členem rady ani ředitelem nemůže být někdo, kdo byl či je členem komunistické strany. Zaměstnanci musí mít čisté lustrační osvědčení. 

S kritikou začal Zaorálek
Když se loni senátoři rozhodli navrhnout zákon na vznik Ústavu paměti národa - tak se původně jmenoval, prošel jejich horní parlamentní komorou takřka bez problémů.

Zcela jinak se ale situace vyvíjela v Poslanecké sněmovně, a to už od chvíle, kdy zazněla slova prvního sociálního demokrata, Lubomíra Zaorálka.

"Máme my politici rozhodovat o tom, jak se má zpracovat moderní historie?" ptal se Zaorálek na počátku debaty loni v listopadu. Jeho pochybnosti se týkaly především toho, zda má takový ústav skutečně šanci zmapovat minulost Čechů. "Nejsem si jistý, jestli je tato cesta správná. Přesvědčete mě, že se mýlím."

Rath: ODS chce z historie udělat služku
Nechuť ČSSD k ústavu potvrdil i dnes už při úvodním - značně důrazném - vystoupení místopředseda klubu ČSSD David Rath.

"ODS se snaží udělat si z historie svou služku. Do svobody bádání ale politici mluvit nesmí. Doufám, že zvítězí zdravý rozum," prohlásil mimo jiné Rath. "Byl by to jen nový ústav marxismu-leninismu pod vedením ministra vnitra Langera," tvrdil.

Argumentoval přitom dopisy různých historiků, kteří vznik ústavu v nynější podobě odmítají. Mají prý obavu, že by politici do práce historiků zasahovali. "Proč jim vnucujete takovou pochybnou instituci?!" přidal se rozčileně ke kritice zastánců ústavu další poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

Když poslankyně ODS Alena Páralová namítla, že proti je jen část historiků a poukázala na jejich minulost, dočkala se velmi důrazné a emotivní odezvy. "Je to poprvé od listopadu 1989, co se od řečniště ve Sněmovně kádruje," ozval se předseda klubu ČSSD Michal Hašek. "Styďte se!" opřel se do Páralové Rath.

Tato slovní přestřelka nakonec donutila k vystoupení i premiéra Mirka Topolánka. "Z té diskuse tady je mi opravdu špatně," řekl.

Před hlasováním nebylo nic jisté
Za poslední týdny zaznělo ve Sněmovně na toto téma mnoho slov. Zaorálek i mnozí další zůstali nepřesvědčeni, a tak nebylo před definitivním rozhodováním nic jisté.

Ještě před definitivním rozhodování bylo možné, že vznikne Ústav paměti národa, který se bude zabývat obdobím po roce 1948 a v jeho čele nebudou moci sedět nynější či bývalí členové komunistické strany.

Stejně tak ale bylo možné, že si poslanci pozměňovacími návrhy vymohou Ústav pro studium totalitních režimů, který vezme do vedení i exkomunisty a zaměří se na historii už od roku 1938.

Možné byly ale i kombinace předešlých možností. Vyloučit nešlo ani variantu nejkrajnější - tedy že by žádná nová instituce pro zkoumání minulosti nevznikla. Vládní koalice nakonec levicové poslance jasně přehlasovala a zákonu dala takovou podobu, jakou si přála.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video