Poslanci odhlasovali ústav pro studium minulosti

  12:15aktualizováno  19:11
Poslanci po emotivní debatě rozhodli o vzniku nové instituce, která bude zkoumat období českých dějin v letech 1938 až 1989. Bude se jmenovat Ústav pro studium totalitních režimů. V jeho čele bude stát rada jmenovaná politiky. Poslanci ČSSD opustili před hlasováním na protest sál.

Poslanci ČSSD před hlasováním opustili jednací sál. | foto: ČTK

Senátor Jiří Liška - a s ním členové vládní koalice - se mohou radovat. Většina poslanců schválila senátní návrh zákona, který znamená úplnou novinku v bádání v totalitní minulosti.

"Jsme skutečně přesvědčeni, že ústav pomůže vyrovnání se s naší neblahou minulostí," přesvědčoval senátor Liška oponenty těsně před rozhodujícím hlasováním.

Zákon měl ale namále. Sněmovnou jen těsně neprošly návrhy na jeho zamítnutí, případně přepracování.

Melčák s Pohankou byli pro
Například pro přepracování hlasovalo 88 poslanců, potřeba ale bylo 91 hlasů. Pro zamítnutí bylo 87 poslanců, což opět těsně nestačilo. Opozici chyběly hlasy dřívějších poslanců ČSSD Pohanky a Melčáka, kteří zákon podpořili.

V této chvíli je tedy téměř jisté, že vznikne ústav, který se bude především zabývat obdobím od roku 1938 do roku 1989. Jeho součástí ovšem bude i velký archiv, ve kterém budou soustředěny dokumenty o totalitní minulosti.

Nad ústavem bude "bdít" sedmičlenná rada, kterou bude volit Senát. A samotní radní poté vyberou i ředitele ústavu.

Parlament zároveň rozhodl, že členem rady ani ředitelem nemůže být někdo, kdo byl či je členem komunistické strany. Zaměstnanci musí mít čisté lustrační osvědčení. 

S kritikou začal Zaorálek
Když se loni senátoři rozhodli navrhnout zákon na vznik Ústavu paměti národa - tak se původně jmenoval, prošel jejich horní parlamentní komorou takřka bez problémů.

Zcela jinak se ale situace vyvíjela v Poslanecké sněmovně, a to už od chvíle, kdy zazněla slova prvního sociálního demokrata, Lubomíra Zaorálka.

"Máme my politici rozhodovat o tom, jak se má zpracovat moderní historie?" ptal se Zaorálek na počátku debaty loni v listopadu. Jeho pochybnosti se týkaly především toho, zda má takový ústav skutečně šanci zmapovat minulost Čechů. "Nejsem si jistý, jestli je tato cesta správná. Přesvědčete mě, že se mýlím."

Rath: ODS chce z historie udělat služku
Nechuť ČSSD k ústavu potvrdil i dnes už při úvodním - značně důrazném - vystoupení místopředseda klubu ČSSD David Rath.

"ODS se snaží udělat si z historie svou služku. Do svobody bádání ale politici mluvit nesmí. Doufám, že zvítězí zdravý rozum," prohlásil mimo jiné Rath. "Byl by to jen nový ústav marxismu-leninismu pod vedením ministra vnitra Langera," tvrdil.

Argumentoval přitom dopisy různých historiků, kteří vznik ústavu v nynější podobě odmítají. Mají prý obavu, že by politici do práce historiků zasahovali. "Proč jim vnucujete takovou pochybnou instituci?!" přidal se rozčileně ke kritice zastánců ústavu další poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

Když poslankyně ODS Alena Páralová namítla, že proti je jen část historiků a poukázala na jejich minulost, dočkala se velmi důrazné a emotivní odezvy. "Je to poprvé od listopadu 1989, co se od řečniště ve Sněmovně kádruje," ozval se předseda klubu ČSSD Michal Hašek. "Styďte se!" opřel se do Páralové Rath.

Tato slovní přestřelka nakonec donutila k vystoupení i premiéra Mirka Topolánka. "Z té diskuse tady je mi opravdu špatně," řekl.

Před hlasováním nebylo nic jisté
Za poslední týdny zaznělo ve Sněmovně na toto téma mnoho slov. Zaorálek i mnozí další zůstali nepřesvědčeni, a tak nebylo před definitivním rozhodováním nic jisté.

Ještě před definitivním rozhodování bylo možné, že vznikne Ústav paměti národa, který se bude zabývat obdobím po roce 1948 a v jeho čele nebudou moci sedět nynější či bývalí členové komunistické strany.

Stejně tak ale bylo možné, že si poslanci pozměňovacími návrhy vymohou Ústav pro studium totalitních režimů, který vezme do vedení i exkomunisty a zaměří se na historii už od roku 1938.

Možné byly ale i kombinace předešlých možností. Vyloučit nešlo ani variantu nejkrajnější - tedy že by žádná nová instituce pro zkoumání minulosti nevznikla. Vládní koalice nakonec levicové poslance jasně přehlasovala a zákonu dala takovou podobu, jakou si přála.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Další z rubriky

Pojišťovna odmítla hradit účinný lék na rakovinu, žena se chce soudit

Eleni Zíková má tři děti a manžela. Pracuje jako dětská lékařka.

Za biologickou léčbu rakoviny prsu musí Eleni Zíková platit ze svého více než padesát tisíc korun měsíčně. Lékařka jí...

Únos premiérova syna je dosti divoká konspirace, prohlásil prezident

Prezident Zeman nežádá premiéra Babiše o vysvětlení

Prezident Miloš Zeman považuje údajný únos syna premiéra Andreje Babiše na Krym za „dosti divokou konspiraci“. Vládu...

Ejpovický tunel zkrátí cestu z Plzně do Prahy o 11 minut, říká šéf SŽDC

generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda v diskusním pořadu Rozstřel. (14. listopadu...

Ve čtvrtek projede první vlak novým tunelem u Plzně, který je nejdelší v České republice. Měří čtyři kilometry a měla...

Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?
Dětská fantazie vs. realita dospělých: Máme děti ve fantazírování brzdit, nebo podporovat?

Bujná fantazie k dětem neodmyslitelně patří. Její používání znamená, že vývoj probíhá v pořádku. Kromě toho je důležitá pro rozvoj slovní zásoby a pro celkovou kreativitu. Jak tyto kvality u svých potomků podporovat? A je potřeba je někdy i usměrňovat?

Najdete na iDNES.cz