Sněmovnou se valí smršť škrtů, které navrhla vláda Petra Nečase. Zákony vláda schválí během jednoho dne.

Sněmovnou se valí smršť škrtů, které navrhla vláda Petra Nečase. Zákony vláda schválí během jednoho dne. | foto: ČTK

Poslanci kývli na omezení stavebního spoření, na vyšší daně i sociální škrty

  • 4028
Petr Nečas protlačil Sněmovnou balík zákonů, které budou znamenat zásadní škrty. Prošlo snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu, vyšší daně na příští rok, omezení porodného či snížení příspěvků politickým stranám. Škrty brzy skončí u Ústavního soudu kvůli zrychlenému režimu jejich projednávání. Pošle je tam ČSSD.

Lidé, kteří mají uložené peníze u stavebních spořitelen, se musí smířit s tím, že státní příspěvek klesne od ledna na polovinu. Platí to u všech smluv uzavřených se stavebními spořitelnami. Protesty opozice, že jde o retroaktivní zásah vlády, byly marné.

Miroslav Kalousek ve volebním štábu TOP 09. (16. října 2010)Ministr financí Miroslav Kalousek prosadil i to, že se v příštím roce zvýší daně většině lidí - sleva na dani z příjmu bude totiž nižší o 1200 korun. Tento návrh se vžil pod názvem "povodňová stokoruna", protože sleva na dani v přepočtu klesne o stovku měsíčně a vláda se při obhajobě tohoto návrhu zaštítila tím, že potřebuje peníze na nápravu škod po povodních, hlavně v Libereckém a v Ústeckém kraji.

Prošla i změna zákoníku práce, kvůli níž bude stávka odborů

Už před tím schválili poslanci balík z dílny ministra práce Jaromíra Drábka z TOP 09, který například znamená, že porodné se bude vyplácet jen na první dítě a to jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima.

Prošla zároveň změna zákoníku práce, kvůli níž odbory příští týden rozhodnou o termínu stávky. Má totiž umožnit, aby se při odměňovaní státních zaměstnanců více zohledňovala výkonnost než odsloužené roky. Pro odbory je taková změna nepřijatelná a protestují proti smluvním platům, které se mají více rozšířit i ve veřejném sektoru.

Vládní koalice prosadila i to, že politické strany budou za mandáty ve Sněmovně, v Senátu i za krajské zastupitele dostávat příspěvky o pět procent nižší než dosud. Za jednoho poslance či senátora nově 855 tisíc korun ročně místo 900 tisíc korun.

ČSSD míří k Ústavnímu soudu. Ještě než zákony dostane Senát

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka při projevu v Poslanecké sněmovně.Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka řekl, že se jeho strana na Ústavní soud obrátí ještě než dostane zákony na stůl Senát - kvůli tomu, že omezení stavebního spoření, vyšší daně i úspory prosazuje vláda v legislativní nouzi.

To, že Ústavní soud dostane vládní škrty k projednání tak brzy, je novinka v plánech ČSSD. Zatím pouze říkala, že napadne snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu i u již dříve uzavřených smluv stavebních spořitelen s klienty.

Navržené úspory

- snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu
- snížení slevy na dani z příjmu fyzických osob o 1200 Kč, tzv. "povodňová stovka" (jen pro příští rok)
- snížení příspěvku politickým stranám za získané mandáty o 5 %
- omezení vyplácení sociálního příspěvku
- porodné vyplácet jen rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima a jen za první dítě
- snížení příspěvku v bezmocnosti u první kategorie na 800 korun
- zdanění náhrad politiků, zdanění příjmu prezidenta a platu pro exprezidenta
- snížení sumy na mzdy zaměstnanců veřejné sféry o 10 procent
- nemocenskou budou vyplácet firmy tři týdny místo dvou
- dlouhodobá nemocenská (nad jeden měsíc) se sníží na 60 procent denního vyměřovacího základu

"Na tom, že půjdeme k Ústavnímu soudu již ve chvíli, kdy projdou vládní záměry ve Sněmovně kvůli zneužití legislativní nouze, se dohodl poslanecký klub ČSSD," řekl iDNES.cz Sobotka.

"Kdo sledoval jednání Sněmovny a viděl obstrukce opozice, rozumí tomu, že jsme nemohli zvolit jinou cestu," řekl po maratónu ve Sněmovně, který trval téměř devět hodin, premiér Nečas.

Sněmovnu opozice blokovala, pak ji ale koalice "přejela"

Sociální demokraté celé odpoledne jednání o vládních škrtech blokovali a hádali se s vládou, zda se smějí její návrhy řešit v legislativní nouzi. Kvůli tomu musela koalice svolat novou, mimořádnou schůzi.

Ani to klid nepřineslo. Levice se snažila schůzi blokovat žádostí o odklad na středu či o pauzu na jednání klubu. Koalice přestávku neumožnila, což zatím nemá v parlamentu precedens. Komunisté pak oznámili, že na protest opouštějí jednání.

"Dokud to neprojde, tak odtud neodejdeme," řekl Nečas

Koalice se ale rozhodla, že zákony musí být během jednoho dne schváleny. "Neodejdeme odtud, dokud všechny navržené zákony neprojdou," prohlásil Nečas. Skutečně jednat o zákonech se ale mohlo začít až po pěti hodinách - pozdě večer.

Co budou znamenat vládní úspory

sociální škrty - omezení porodného, státní podpory stavebního spoření, vyšší daně v příštím roce

Vládě jde o to, že potřebuje své záměry prosadit rychle, aby nové zákony platily již od ledna a rozpočet na příští rok navržený se schodkem 135 miliard korun se opíral o již platnou legislativu. Nebýt senátních voleb, po nichž ČSSD ovládla Senát, vláda by to mohla poměrně v klidu stihnout.

Senát zoranžověl. A vláda sáhla k legislativní nouzi

Jenže očekávané veto oranžového Senátu proti osekání státní podpory stavebního spoření, zrušení sociálního příspěvku či omezení porodného by přijetí zákonů zpozdilo, nezačaly by platit včas a schodek rozpočtu by se oproti očekávání vlády zvýšil.

Vláda se proto usnesla, že hrozí riziko "velkých hospodářských škod" a požádala o vyhlášení speciálního režimu legislativní nouze, který umožňuje rychlé schválení. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS vládě vyhověla a legislativní nouzi vyhlásila od 1. do 15. listopadu.

Po Sněmovně bude mít Senát na schválení zákonů deset dnů. Stihnout by to tak mohl ještě ve starém složení. Senátorům, kteří ve volbách prohráli, končí mandát až 13. listopadu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video