Pro Jourovou hlasovalo devět zástupců ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL ve výboru, sedm reprezentantů TOP 09, ODS, KSČM a Úsvitu se hlasování zdrželo. Na zasedání evropského výboru vystoupila nejen Jourová, ale i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ten vyjádřil přesvědčení o jejích odborných i morálních kvalitách na vykonávání funkce eurokomisařky a zopakoval, že kandidatura ženy zvyšuje šance České republiky na získání významnějšího resortu v Evropské komisi. „Ze čtrnácti zemí, které dosud své kandidáty představily, je Česká republika jedinou, která navrhla ženu,“ dodal Sobotka. Podle něj obsazení Jourové přinese pro Česko lepší vyjednávací pozici v Evropě.
Kandidátka uvedla, že by preferovala řízení agendy regionálního rozvoje. I přes skutečnost, že si toto portfolio chce nadále podržet Rakousko, věří, že Česko má šanci tento vlivný resort získat. V případě neúspěchu bude Česko usilovat o resort dopravy, průmyslu, digitální ekonomiky nebo vztahů mezi institucemi.
Pokud se eurokomisařkou stane, chce se Jourová zaměřit na dobré zvládnutí řízení svěřené agendy v Bruselu a ráda by se zasadila o dobrou informovanost českých občanů o dění v Evropské unii a jejích strukturách. „Čeští občané nemají o Unii dostatečné informace, nebo jsou zahlcováni informacemi bez kontextu,“ myslí si Jourová. Podle ní je potřeba mýty napravovat.
Po úvodních vystoupeních Sobotky a Jourové kandidátka čelila asi hodinu otázkám členů evropského výboru, kteří se zajímali o její názory především na unijní problematiku. Na konci září by měla podobnou proceduru absolvovat před plénem Evropského parlamentu, kde se pro ni vžilo označení „grilování" kandidátů na eurokomisaře.