Výrazný větrný vír nad horizontem spatřili i další svědci události. František Maršoun z osady Kostelík u Vilémovic má od svého stavení navíc pěkný výhled směrem, odkud tornádo postupovalo. "Takhle to šlo," ukazuje rukou směrem doleva a pak zase doprava. "A když to přišlo sem, tak se chalupa jen třásla. Úplně jsem v tu chvíli ztratil přehled o čase, ale odhaduji, že to celé netrvalo déle než pět minut," dodává.
Střecha stavení je na několika místech zakryta fólií, kolem se válejí rozbité střešní tašky. "Ještě zatím ani nevím, kde ty zbývající části včelínů jsou," ukazuje směrem k úlům. Popsané přírodní úkazy, které většina Středoevropanů zná pouze z literatury a z filmů, jsou skutečně charakteristické pro tornádo.
"Tornádo je atmosférický vír menších horizontálních rozměrů, řádově desítek až stovek metrů. Doba jeho života dosahuje desítek sekund až desítek minut, ale je většinou výrazně silnější intenzity. Vzniká pod vertikálně mohutnou bouřkovou oblačností konvektivních bouří. Tornáda zpravidla působí značné lokální škody, vyvíjejí se téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná jen několik minut dopředu," popisuje jev na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák, přední český specialista na výzkum tornád v Česku a na Slovensku.
Postupující větrný vír neušetřil ani Mrzkovice nedaleko Světlé nad Sázavou. Miloši Žatečkovi zničil rodinný dům zářící novotou i dřevěný sklad zemědělské techniky, zatímco vedle postavených skleníků se vůbec netknul a z hromady naštípaného palivového dříví neshodil ani polínko. "Bylo to něco strašného. Myslel jsem, že se barák zřítí. Stejně to budu muset ale předělávat, o patnáct centimetrů to hnulo se štítem," popisuje krušnou pětiminutovku muž, který se už pustil do oprav na majetku. "Deset let se tady člověk dře a pak stačí pár minut a všechno aby dělal znova," dodává otevřeně.
Ještě večer se vypravila na rekreační chalupu do Mrzkovic Lenka Hovorková, s rodinou přijela i její sestra. "Naštěstí jsme dopadli docela dobře. Od rána ale uklízíme okolí chalupy." Kolem se povalují úlomky eternitu, větve z borovic i čerstvé třísky. Vyvrácené vzrostlé stromy jen o vlásek minuly bezbranné stavení. Jako po válce vypadá mezi Mrzkovicemi a nedalekou Dolní Březínkou i údolí kolem Sázavy. Málokterý s mohutných topolů zůstal ušetřen, stromy nemají vršky nebo jsou zcela vytržené ze země, v jednom místě zničené dřevo zaplnilo i koryto kalné řeky.
Pokroucené zbytky plechové střechy potvrzují, že tornádo nenechalo bez povšimnutí ani tovární halu vedle Sázavy. Plechy i s dřevěnými trámky, z nichž trčí snad dvaceticentimetrové hřebíky odnesl vír o několik desítek metrů až k prvním obytným domkům. Dva muži musí napnout všechny síly, aby jeden z menších fragmentů bývalé střechy dostaly přes plot ze zahrady. Také žena postávající opodál je plna zážitků. "Bydlíme tady pětačtyřicet let, ale něco takového jako ve čtvrtek jsme nezažili. Samozřejmě, že jsme měli strach. Kdyby to přišlo sem, tak by nikdo neutekl," přibližuje své rozpoložení Božena Dušátková z Dolní Březínky. Kusy zničené střechy přistály sotva dvě desítky metrů od jejího domu.
V minulém roce odborníci zaznamenali v Česku celkem osm tornád. Loni začátkem července ho zažili na vlastní kůži obyvatelé Krasíkovic u Pelhřimova. Stopy, které živel zanechal ve vesnici, v blízkých lesních porostech i v údolí říčky Bělé, jsou patrné dosud.
