Ty sice neznamenaly závažné problémy, ale mohly by se zhoršit a vynutit si opravu v době, kdy budou stanici obývat pouze dva astronauti.
Ti by pak museli během výstupu nechat celý družicový komplex bez dozoru, což by bylo riskantní.
Vycházka do volného prostoru byla zahájena ve 14:40 středoevropského letního času přepojením skafandrů na vnitřní akumulátorové baterie. O osm minut později Bowersox a krátce po něm i Pettit vypluli z přechodové komory do kosmického prostoru.
Astronauti měli na programu rekonfiguraci kabeláže na segmentech příhradové konstrukce, aby se snížila pravděpodobnost samovolného odpojení segmentů od sebe.
Dále zkontrolovali nádrže na dusík NTA na segmentu ITS-P1 v souvislosti se selháním její temperace.
Na programu měli i výměnu porouchaného dálkového spínače MT RPCM č. 3A mobilního transportéru MT, rekonfiguraci kabeláže u silových setrvačníků CMG na příhradové konstrukci ITS-Z1 ke snížení pravděpodobnosti výpadku dodávky elektrického proudu k nim a mimo jiné i instalaci dodatečných objímek SPD na rychlospoje QD u výměníku tepla chlazení elektroniky laboratorního modulu Destiny.
Na konec zkontrolovali i vyklopení nosníku pro osvětlovací reflektor na vozíku CETA Cart 1 (Crew and Equipment Translation Aid) a instalovali toto svítidlo. Pak ještě přemístili nářadí a pořídili fotodokumentaci z výstupu.
Montážní výstup astronautů Bowersoxe a Pettita skončil ve 21:06 našeho času plným úspěchem po 6 hodinách a 26 minutách pobytu v kosmickém prostoru.
Oba montéři splinili všechny hlavní úkoly vycházky a v nadplánu ještě přemístili soupravy nářadí a pomůcek, rozmístěných na různých místech povrchu komplexu do schránek v bezprostřední blízkosti výstupní komory, aby je v případě potřeby měla nouzová dvoučlenná posádka komplexu co nejblíže po ruce.
Na Bajkonuru mezitím pokračují přípravy ke startu transportní lodi Sojuz-TMA 2, který je prozatím stanoven na 26. dubna. Odborníci ale nevylučují, že odstartuje až začátkem května.
Nový sojuz má na stanici dopravit dvoučlennou posádku, Rusa Jurije Malenčenka a Američana Edwarda Lu. Ti by pak měli družicový komplex udržovat v nouzovém provozu.
Stávající posádka stanice, kterou tvoří její velitel Kenneth Bowersox, palubní inženýr Nikolaj Budarin a "vědecký důstojník" Don Pettit, se má vrátit na Zemi ve starém "záchranném člunu" - transportní lodi Sojuz-TMA 1. Její přistání je plánováno na 4. května do Kazachstánu.
Zatím se neví, jak dlouho nová posádka na ISS zůstane. Pokud budou do září obnoveny lety amerických raketoplánů, což však není příliš pravděpodobné, vymění ji co nejdřív normální tříčlenná dlouhodobá osádka. Ta nyní cvičí střídavě v Houstonu a ve Hvězdném městečku u Moskvy. Tvoří ji Valerij I. Tokarev, C. Michael Foale a William S. McArthur, Jr.
Pravděpodobnější však je, že ji až říjnu vymění další dvojice, která na iSS dorazí Sojuzem TMA-3. Pravděpodobně ji budou tvořit současní náhradníci, astronauti Alexanderem Kaleri a Michaelem Foale.
Letu by se měl zúčastnit i evropský astronaut Pedro Duque, který by se ale po týdnu vrátil zpět s Malenčenkem a Lu na Sojuzu TMA-2.
Současné nejoptimističtější odhady o zprovoznění raketoplánů hovoří o první polovině roku 2004. Osud stanice tak závisí na Rusku a jeho schopnosti zajišťovat zásobování stanice a udržovat výšku její dráhy korekcemi motory nákladních progressů.
Dlouhodobě je však taková situace neudržitelná, zejména přihlédneme-li k tomu, že Američanům brání v možnosti převést nezbytné finanční prostředky Rosaviakosmosu na výrobu dodatečných nákladních lodí zákony.
