Dítko obvykle nehne brvou. Menší se možná zeptá, větší už ví své a mlčí. Vy však uhýbáte očima. I tolerantní člověk liberálního myšlení cítí, že s veřejnou výstavkou supertěl in natura není cosi v pořádku.
Morální kompas rodiče znejistí. Tahle "pornovýchova dětí" se vážně smí? V zemi, kde televize dostane pokutu za pár sprostých slov v divadelní hře? Právník vysvětlí, že nesmí. Ale paragraf o ohrožení mravní výchovy mládeže se na vystavené pornonahotinky těžko přikládá.
Sexuolog varuje, abychom nesklouzli k puritánství. A co je už porno, ha?! Psychologové nejsou jednotní. Mediální odborník sdělí, že děti najdou na internetu "jinačí kafe" než statickou slečnu či pána v rozdováděné pozici.
Experti všemožných sfér života se přou, zda boom lascivního sexu (i násilí) v západní popkultuře přímo vede, či nevede k zvyšování promiskuity, počtu znásilnění, brutality...
Co člověk, to jiná míra tolerance, jiná výchova, jiný pohled na svět. Kdo si však upřímně myslí, že vystavování pornokazet a nahatých časopisů je dobré, prospěšné? Snad jen obchodníci dobré a prospěšné pro kšeft.
Svobody kolem nás by určitě neubylo, pokud by se pornočasopisy a videokazety nabízely dokonce jen ve speciálních prodejnách anebo byly všude ve zcela neprůhledných obalech.
Přibylo by naopak vkusu, jemnosti, chcete-li kultury života, když se nebude ostentativně vystrkovat do veřejného prostoru to, čemu sluší soukromí. Nejen kvůli dětem.