Hazard byl v jednotce Ludvíka Svobody (pozdější československý prezident) přísně zakázán. Jednou si to přesto Vaš v mariáši rozdal s důstojníkem justiční služby Bedřichem Sametem, který ho obehrál o tak velkou sumu, že z toho vznikla hádka, která vyústila ve rvačku. Přesněji - dvoumetrový Samet ztloukl Vaše jako žito.
"Vaš dostal od Sameta do držky, ale překroutil to tak, že se snažil zabránit hazardu," vzpomíná válečný veterán Bedřich Seliger.
Už druhý den proto byl jeho bratranec Samet převelen k trestní jednotce, což se téměř rovnalo trestu smrti.
Trestní roty byly totiž nasazovány do bezvýchodných situací, kdy na sebe poutaly soustředěnou palbu protivníka, zatímco útok byl zahájen jinde. Padl i Bedřich Samet - vojákem trestní jednotky byl jen pár hodin.
"Šlo o vraždu. Vaš navíc na vzdělanějšího a nepoměrně inteligentnějšího Bedřicha velmi žárlil. Koneckonců i proto, že se tento aristokratický a statný muž líbil ženám," domnívá se Seliger.
Strach i po 65 letech?
Svědci Vašova řádění či vyřizování osobních účtů mlčeli tehdy proto, že kritikou by si podepsali rozsudek smrti i oni. "A dnes jsou naopak zticha kvůli obavám, že mohou líčením prokurátorových zločinů poškodit dobré jméno československé jednotky v SSSR. Těžko se to chápe," říká producent Pavel Paleček, jenž dokončuje filmový dokument o Vašovi.
Jednou ze vzácných výjimek je Bedřich Seliger. Do ruského Buzuluku, kde vznikal československý prapor, přišel jako muž číslo šest. Vaš se i dnes ohání komunistickými ideály a své jednání vysvětluje krutostmi války. Když tehdy Svobodův sbor překročil hranice Československa, podílel se jako šéf defenzivního zpravodajství na odeslání 10 000 Slováků do sovětských pracovních lágrů.
"Karel Vaš a ideály? Nepleťte se - nikdy žádné neměl. Jeho jedinou modlou byla moc. A aby ji měl a nikdy se už neocitl v bídě (po návratu z gulagu, kde strávil 18 měsíců, vážil 35 kilo), byl schopen čehokoliv," vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel sdružení Post Bellum a jeden z autorů rozhlasového dokumentu Příběhy 20. století.
I dosud neznámá mariášová historka podle Palečka dokazuje, že Vaš si už na východní frontě ověřoval metody, které v plné míře uplatnil při masových represích v padesátých letech: udavačství, násilí, vydírání a manipulaci s fakty. Historici mapují brutální Vašovy výslechy, při nichž byli obvinění ubiti. Anebo jinou prokurátorovu "zbraň".
Na východní frontě si Vaš vydržoval desítky ukrajinských dívek. A ty údajně posílal do postelí hodnostářům, jejichž vliv či přímluvu potřeboval. "Málokdy je možné vidět tak strmou cestu k moci a její zneužívání k vlastnímu prospěchu, tak jako se to povedlo Vašovi," dodává Mikuláš Kroupa.
