iDNES.cz

Popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek

Antonín Vítek
velikost textu:
vydáno 22.5.2009 13:00
Raketoplán Atlantis má za sebou náročnou servisní misi k Hubbleově teleskopu. Astronauti prodloužili životnost cenného dalekohledu nejméně o pět let, mise ale byla riskantnější než obvykle. Hostem chatu iDNES.cz během posledních hodin letu je popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
OTÁZKA: Kdyby musela být vyslána záchranná mise k raketoplánu Atlantis a posádka přestoupila. Co by se poté dělo a Atlantisem? Děkuji Bouda
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Záchranná mise by musela dorazit k Atlantis nejpozději 25 dní po jeho startu. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den. Včera astronauti poprvé pili vodu vyrobenou recyklací moče. Napadlo mě v té souvislosti, kolik s sebou dříve museli vozit vody třeba na půlroční pobyt na ISS. A co se v kosmu děje s pevnými exkrementy. Vypouštějí se do vzduchoprázdna? Děkuji Zvědavec
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Voda na pití se dovážela jak Progressy (zhruba kolem 200 litrů na jedné lodi, 2 až lodi během půl roku) , přes 1000 litrů během jedné návštěvy raketoplánu. Pevné exkrementy se dávají do hermeticky uzavíratelných kontejnerů, které se ukládají většinou do vyprázdněných progressů a s nimi shoří v atmosféře. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den, o kolik zvýšil raketoplán výšku oběžné dráhy teleskopu? Ví se, o kolik degradovala kvalita hlavního zrcadla za těch 19 let? Budete opět komentovat přistání raketoplánu v přímém přenosu na ČT24? V těch pár přenosech, které jsem viděl, bylo na televizní poměry neuvěřitelné množství informací. Michal
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Raketoplán dráhu HST nezvyšoval, bylo to z plánu letu vyřazeno. O procentuální degradaci kvality zrcadla z hlavy nevím. Jsem do ČT24 pozván, ale jak to bude s přenosem je ve hvězdách. Zatím je odklad o 90 minut (na druhou stranu naděje, že to vyjde je dosti malá). Zítra je sobota, a to nemá ČT ve zvyku nějaké přímé přenosy z letů do vesmíru dělat. Navíc já osobně bych dost měl problémy, protože mám jiné povinnosti... 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den, pokud není loď Orion plnohodnotnou náhradou, proč nepostaví další kus raketoplánu? Stejná konstrukce, min. stejná nosnost, lepší materiály i technika. Jde jen o problém peněz? Děkuji. Milos
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Je to otázka nejen peněz na inovaci a stavbu (jen stavba samotná by dnes přišla na 4 miliardy USD), ale také to, že by i provoz nového byl příliš drahý a náplň by prakticky neměl. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli se nějakým výrazným způsobem liší množství paliva, potřebného k dosažení orbity, kde se nachází H. teleskop, od vzletu k ISS. Ten rozdíl výšek je značný a tak by se na první pohled zdálo, že paliva musí spotřebovat víc, což si ale nedokážu představit, jelikož velikost nádrží je pokaždé stejná. Nebo je to spíše otázka výběru vzletové dráhy, než tahu motorů? Děkuji. vajmi
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Jde zejména o to, že náklad pro ISS bývá větší, než to co se vezlo k HST. Za druhé, bylo víc pohonných látek pro manévrovací motory OMS, potřebné pro uskutečnění postupného zvyšování oběžné dráhy raketoplánu jednotlivým manévrem. 22.5.2009 14:00
OTÁZKA: Hezky den, jak presne by se kosmonauti dostavali z jednoho raketoplanu do druheho, kdyby nastaly problemy a musel pro ne letet Endeavour? Diky Northman
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Raketoplány by se zachytily pomocí robotických manipulátorů SRMS, tedy ve vzdálenosti asi 25 metrů mezi nákladovými prostory, které by byly otočeny proti sobě. Podél spojených manipulátorů by se natáhlo jisticí lano, na které by se vždy ve dvojicích zachytili karabinkami a přeručkovali z Atlantis do Endeavour. Celá operace by trvala asi půldruhého dne, vzhledem k nutnosti adaptace astronautů na snížený tlak čistého kyslíku ve skafandrech. 22.5.2009 14:01
OTÁZKA: A co včíl? Soucasne raketoplany maji odzvoneno. Da se cekat, ze se nekdy vrati neco podobneho? Preci jenom jako dopravni prostredek do vesmiru a zpet zustane nenahrazeny. Tak setrne k tak rozmernym nakladum nove rakety nejsou. O vozeni nakladu zpet na Zemi ani nemluve. wildge
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Máte pravdu, chystaná loď Orion není plnohodnotnou náhradou raketoplánů, ale jen z hlediska stavby Mezinárodní vesmírné stanice. Pro dopravu posádek na ISS nebo pro lety na Měsíc postačuje. Její provoz by teoreticky měl být levnější a bezpečnější než raketoplány, ale stejně je mi to líto že raketoplány jdou do výslužby. 22.5.2009 14:01
OTÁZKA: Dobrý den, jsem obdivovatelem Hubblova teleskopu a především jeho neuvěřitelných fotek. Prodloužení životnosti nám jich jistě ještě mnoho přinese. Můj první dotaz zní zda jde jen opravdu o prodloužení životnosti či zda byly jeho funce ještě nějak vylepšeny? Ale hlavně se chci zeptat zda je už představa co by nám měl přinést jeho nástupce, co očekává od něj?? Děkuji Martin
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Vylepšení lze najít v tom, že se instalovaly dva nové přístroje, Cosmic Origins Spectrograph a Wide Field Camera 3, které mají proti předchozím skutečně lepší parametry. Kromě toho se alespoň částečně podařilo obnovit činnost dalších dvou přístrojů, u kterých odešly zdrojové jednotky a zajistil se provoz služebních systémů (gyroskopy, pointační senzory a akumulátorové baterie). 22.5.2009 14:01
OTÁZKA: Dobry den, jsou kosmonauti pripravovani na pobyt ve vesmiru i po psychicke strance? Hrozi jejich psychice nejaka ujma? Dekuji. mirek z libne
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ano. Psychologická příprava je nutná, ale v prvé řadě je to součást výběrového řízení, kdy se hledají psychicky odolní lidé. Ale někdy se to nepovede... 22.5.2009 14:02
OTÁZKA: Dobrý den, můžete, prosím, vysvětlit důvod, proč se raketoplán nemůže přesunout k ISS? Tomáš
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Když Atlantis letěl k Hubbleovu dalekohledu , pohyboval se po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, ale ISS obíhá po dráze se sklonem 51,6 st. To je příliš velký rozdíl, který nejsou schopny zvládnout motory OMS raketoplánu, protože nemohou mít dostatek pohonných látek. 22.5.2009 14:02
OTÁZKA: Můžete v rychlosti zhodnotit naplnění velkých očekávání od letů raketoplánů a proč se v nastoupené cestě již nebude pokračovat ? Dvořáček
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Po technické stránce byl raketoplán skutečně špičkový stroj a jeho výkony v podstatě splily očekávání. Byl však ekonomicky katastrofální. I když stále musíme považovat lety lidí do vesmíru všeobecně jako rizikové zaměstnání - srovnatelné s profesí zkušebních pilotů - havárie dvou raketoplánů vyvolaly určitou negativní reakci a proto z vládních míst byl tlak na ukončení jejich činnosti. Navíc nové úkoly se nedaly řešit při současných enormních finančních nákladech na provoz raketoplánů. 22.5.2009 14:02
OTÁZKA: Dobry den, na kolik penez vlastne vyjde takova mise na opravu Hubbela, vyplati se vůbec do toho investovat, kdyz je teleskop jiz tak stary? Jiri Hejtmanek
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Rozhodně ta investice se vyplatí, i když musíme počítat s tím, že náklady se pohybovaly někde mezi 700 a 850 mil. USD. Instalace dvou nových přístrojů ho dostala opět na aktuální stav atronomické pozorovací techniky. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Dobrý den, když vidím raketoplán na startovací rampě, vždycky mě zajímalo, na které svojí části vlastně stojí, resp. za kterou část je k rampě připevněn? RC
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Je k rampě připojen spodní přírubou vzletových motorů SRB. To jsou ty dva štíhlé válce se špičkami po stranách hnědé odhazovací nádrže. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Může posun času přistnání způsobit raketoplánu případně nějaké problémy? miloš
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ne. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak (a kdo) řídí raketoplán při vzletu. Jestli startuje po nějaké předem vypočítané dráze - a podle toho předem nastaví tah motorů, nebo jestli tah mění během vzletu. A také, jestli raketoplán používá při vzletu kormidla. Děkuji mista
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Doufám, že jsem na toto už odpověděl. Kormidla se v průběhu vzletu nepoužívají. Řízení sy provádí vychylováním hlavních motorů SSME. 22.5.2009 14:03
OTÁZKA: Proč není možné atlantis v případě potřeby dostat na nižší dráhu k ISS? kecous
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Nejde o to, že ISS je na dráze nižší, ale o to, že je na dráze s jiným sklonem k rovníku. Na změnu sklonu je potřeba strašně moc pohonných látek. 22.5.2009 14:04
OTÁZKA: Dobrý den. Jaké základny může NASA využít pro přistání Atlantisu když je počasí současně špatné na Floridě, Kalifornii i v Novém Mexiku? Má své zálohy i za hranicemi? Kalkul76
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Je zhruba 30 letišť na světě, které jsou schopny přijmout raketoplán. Na území USA asi desítka. Problém je ale v tom, že pouze ty tři mají vhodní vybavení pro zabezpečení stroje po přistání. Když by přistál jinde, může dojít k poškození elektroniky (nebudy včas chlazena a "upeče se") 22.5.2009 14:04
OTÁZKA: Dobry den, nedalo by se pouzit na pripadny presun z raketoplanu do raketoplanu "letajici" zarizeni, co mivaji nekde na fotkach na zadech? Pouziva se jeste vubec? Dekuju bear
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Mají, je to zařízení kleré se jmenu SAFER a je to pojistka pro případ, že "odletí" od ISS. Použití ručkování podíl lana je jistější a bezpečnější. 22.5.2009 14:04
OTÁZKA: Dobry den, jakym zpusobem se monitoruji ulomky ohrozujici raketoplan? Nejakym radarem primo na palube raketoplanu v koordinaci s pozemnimi radary? Jake jsou manevrovaci schopnosti raketoplanu pro zabrarneni stretu. A jake jsou casove limity ve smyslu zjisteni predmetu, vzdalenosti teles od raketoplanu a casovy usek na reakci... Dekuji Mates
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ne, raketoplán (byť má radiolokátor používaný při setkávání s cílovým objektem, např. ISS nabo Hubblem), tak jeho dosah a citlivost není dostatečná. Sledování zajišťuje celosvětová radiolokační síť Kosmického velitelství USA (Space Command). Zjišťuje se na 72 hodin dopředu zda některý ze sledovaných úlomků neproletí blízko (cca, pod 25 km). Pakliže některý se přiblíží tak blízko, zvýší se frekvence jeho sledování, aby se zpřesnila jeho dráha a na základě zpřesněných elementů se buď rozhodne o úhybném manévru přibližně 12 až 6 hodin před nejbližším přiblížením. 22.5.2009 14:05
OTÁZKA: Zdravím vás. Zajímalo by mě, jak jsou astronauti jištěni, když něco opravují mimo raketoplán ve vesmíru. Co kdyby se utrhli? Byli by ztraceni, jako kdysi ta brašna s nářadím co jim uletěla. A kdyby se to hypoteticky stalo - jak dlouho by žili a obíhali Zemi? Laďa
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Jištěni jsou poutacími lany s karabinkami. Pro případ, že by se utrhli, mají systém SAFER, což je zařízení s tryskami na stlačený dusík, pomocí kterého by se mohli vrátit zpět k raketoplánu (nebo k ISS) a tam se znova chytnout. Zásob kyslíku mají zhruba celkem na 8 hodin (závisí to ale hodně na fyzické námaze během předchozí části pobytu mimo kosmickou loď). 22.5.2009 14:05
OTÁZKA: Dobry den, mozete opisat ako sa zlepsily pozorovacie schopnosti Hubblovho teleskopu po tejto misii, napr. rozlisovacia schopnost a pod. ? jozef
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Už se o tom hovořilo, ale podrobosti najdete v Press kitu pro let STS-125 na stránkách NASA. 22.5.2009 14:05
OTÁZKA: Potrebuje raketoplan pro pristani lepsi pocasi nez bezna dopravni letadla? amina
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ano, jde o to, že např. při průletu deštěm by kapky dokázaly značně poškodit tepelný štít, což by si vyžádala nákladnou a časově náročnou opravu. 22.5.2009 14:05
OTÁZKA: Dobry den,zajimalo by mne proc raketoplan nemuze v pripade nutnosti zakotvit u ISS..vysku preci snizuje i pri pristavacim manevru.. Viktor
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Už se o tom hovořilo. 22.5.2009 14:05
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě jestli se můžeme těšit od nedavno vypuštěného teleskopu ESA minimalne stejne uzasnych snimku vesmíru. Petr
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Dva teleskopy Herschel a Planck pracují trochu jiným způsobem, takže obrázky pro laiky asi moc zajímavé nebudou. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Zmínil jste zde gyroskopy. Má teleskop kromě nich také manévrovací motorky nebo orientace závisí pouze na gyroskopech? Jak "drahé" (energeticky, časově náročné) je přestavení teleskopu do jiné polohy? Děkuji. Tomáš Tichý
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Trysky nemá, protože by jejich produkty hoření znečišťovaly prostředí kolem dalekohledu i optiku dalekohledu a jeho přístrojů. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zeptat: při třetím výstupu k teleskopu byly odstraněny "korekční brýle" COSTAR. Co se s nima bude dělat ted? To se zařízení za neuvěřitelné peníze vezme a vyhodí? Honza
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Půjde do muzea, použití pro něj není. Stejně tak vymontované jiné astronomické přístroje, které byly původně na Hubbleu. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Zdravím vás. Zajímalo by mě, jestli má Česko šanci mít svého nového Remka. Tedy jestli by se někdo odsud nyní mohl stát astronautem, nebo jestli tuto šanci nyní mají jen velmoci s vlastním vesmírným programem. Jurij G.
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že jsme v ESA, mohli bychom mít tak za 6 až 10 let, až bude další nábor evropských astronautů, šanci. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Dobrý den, myslíte si, že na ISS budou nadále cestovat vesmírní turisté? Bude někdy na stanici více lidí než 6? (Myslím například v okamžiku zaparkovaného modulu) Děkujii. Bouda
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: S posledním na dlouhou dobu se počítá letos na podzim. Pak už tam budou létat nejmíň do roku 2015 jen profesionálové. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Co zajímavého v oboru průzkumu vesmíru mohou světu nabídnout čeští vědci? Využívají i oni dat z Hubbleova teleskopu? Děkuji za odpovědi. Jeroným Rolník
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Využívají data z Hubblea. Kromě toho se podílejí i na zpracování dat z jiných astronomických družic, například INTEGRAL. Budou se podelat i na datech z družic Herschel a Planck. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: reaguji na vasi odpoved k psychicke priprave kosmonautu. co vsechno takova priprava obnasi? a co kosmonautum nejvice hrozi? dekuji mirek z libne
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: V téhle oblasti nejsem odborník, proto to ponechám stranou. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Dobry den, jaky by byl dalsi osud pripadne poskozeneho raketoplanu ktery by posadka opustila? Stal by se dalsim kosmickym smetim nebo by se NASA pokusila s nim pristat v automatickem rezimu? Dokazal by se sam pripravit na pristani? Dekuji, Pavel Fisera Pavel
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ne, raketoplán by byl zlikvidován navedením do Pacifiku. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Jak to bude s rozpočtem NASA? Skřípnou je, nebo jim Obama dá víc? Nechybí teď NASA někdo jako Griffin? tom
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Zatím ne, novela rozpočtu na příští rok má nárůst vyšší než je inflace. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Dobrý den, můžete napsat svůj názor na to, jestli by bylo možné s dnešními technologiemi postavit novou verzi raketoplánů určenou právě pro speciální mise jako např. tato k HST? Mrzí Vás taky to na jak nízké úrovni informají česká média o kosmonautice? Většina článků např. obsahuje zcela zásadní chyby. Děkuji. lvy
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Po technické stránce by stavba nového typu raketoplánu byla možná. Otázka je, zda by pro něj bylo dost práce, aby se to vyplatilo. Nové stykovací zařízení, které instalovali při tomto letu na HST, by v budoucnosti umožnilo připojit i vyvíjený Orion k HST. Problém by ale byl s tím, jak by se tam vezly např. nové přístroje. 22.5.2009 14:06
OTÁZKA: Má raketoplán možnost opakovat pokus o přistání? Myslím tím možnost zažehnout motory, přerušit přistání, nabrat bezpečnou výšku, udělat okruh kolem letiště a pokusit se přistát znovu? Dají se někde zjistit technické údaje jako je třeba plošné zatížení, rychlosti atd.? Petr Sedlák
Antonín Vítek ODPOVĚĎ: Ne, v žádném případě nemůže přerušet přistání, protože už nemá pro motory žádné pohonné látky. Letí jako bezmotorový kluzák a musí přistát na první pokus. Technická data najdete na stránkách NASA. 22.5.2009 14:06
zpět na osobnost