Globální součet poprav AI je sice nejnižší za posledních deset let, ale nezahrnuje popravy vykonané v Číně, píše BBC. Předpokládá se, že Čína každý rok popraví tisíce lidí. Konkrétní čísla ale nejsou známa, jelikož tato data jsou státním tajemstvím. Kvůli nedostatku informací zpráva neobsahuje ani čísla ze Severní Koreje, Sýrie a Vietnamu.
Státy Blízkého východu a severní Afriky loni podle AI vykonaly 437 poprav, což je méně než v roce 2019, kdy jich organizace zaznamenala 579.
V Saúdské Arábii bylo loni vykonáno 27 poprav, což je meziroční pokles o 85 procent. V Iráku počet poprav klesl meziročně o polovinu na 45. Bahrajn, Bělorusko, Japonsko, Pákistán, Singapur a Súdán loni na rozdíl od roku 2019 neohlásily ani jedinou popravu. Ze 483 popravených bylo 16 žen (tři procenta).
Saúdskoarabské úřady pokles v počtech poprav v zemi připsaly „moratoriu na tresty smrti za trestné činy související s drogami“. Podle AI však pokles mohl také souviset se snahou království vyhnout se kritice, která by zastínila jeho předsednictví skupiny největších ekonomik světa G20.
Expolicista Chauvin je vinen z vraždy černocha Floyda, rozhodla porota |
Naopak Egypt v roce 2020 vykonal 107 poprav, což představuje 300procentní nárůst oproti roku 2019. Třiadvacet lidí bylo loni v Egyptě popraveno poté, co byli odsouzeni v souvislosti s politickým násilím. Podle AI se tak stalo při nespravedlivých procesech, které provázela vynucená přiznání a další porušování lidských práv.
Další nárůst v počtech poprav přišel v říjnu a listopadu, kdy Egypt po zmařeném pokusu o útěk z nechvalně proslulé věznice Tura, popravil 57 lidí. Egypt se podle AI loni zařadil na třetí příčku v počtech poprav vykonaných ve světě.
Írán loni podle AI vykonal nejméně 246, což je druhá nejvyšší bilance po Číně. Organizace přitom íránské úřady obvinila, že trest smrti stále častěji využívají jako „politický nástroj represe“ namířené proti disidentům, demonstrantům a etnickým menšinám. Loni byli podle AI v Íránu v rozporu s mezinárodním právem také popraveni tři lidé, kteří byli odsouzeni za činy, jichž se dopustili před dovršením 18 let.
Katar loni vykonal první trest smrti za 20 let, když popravil Nepálce usvědčeného z vraždy. Postup země AI označila za „alarmující krok vzad“.
„Popravovat lidi uprostřed celosvětové zdravotní krize ukazuje, jak absurdní trest smrti je,“ uvedl šéf německé pobočky Amnesty International Markus Beeko. „Zatímco se celý svět soustředil na to, jak ochránit lidi před covidem-19, tak některé vlády s šokující tvrdostí trvaly na tom, že budou dál vykonávat tresty smrti a lidi popravovaly,“ komentovala podle agentury APA nová čísla Annemarie Schlacková z rakouské pobočky AI.
