"Od tří do sedmi let byl můj život jedna velká noční můra. Příbuzní byli po zatčení mých rodičů příliš vyděšení, než aby si mě a mého bratra vzali domů, takže nás strčili do útulku," vzpomínal pro britský list The Guardian Robert Meeropol, který po popravě svých rodičů přijal jméno svých pozdějších pěstounů.
"Když se obyvatelé New Jersey dozvěděli, kdo jsou naši rodiče, vyhodili nás s bratrem ze školy," odkrývá bolestnou minulost Robert. "V letech po popravě nás s bratrem dali do sirotčince, aby nás separovali od možných sympatizantů našich rodičů. Celé dospívání jsem snil o pomstě," vzpomíná potomek špionského páru.
Jeho rodiče pocházeli z rodin židovských imigrantů z Evropy. Seznámili se v roce 1936 v mládežnické komunistické organizaci a do roka se vzali. Julius Rosenberg se údajně stal agentem sovětské tajné služby v roce 1942 a později vedl nejaktivnější sovětskou vyzvědačskou skupinu na území USA. Během druhé světové války předal podle CIA Moskvě mnoho tajných informací, které měly obsahovat i údaje o vývoji jaderné bomby.
Bleskový soud
V roce 1949 Sovětský svaz provedl úspěšnou zkoušku atomové bomby a FBI zjistila únik tajných materiálů o výrobě jaderné zbraně. Necelý rok po zahájení vyšetřování odhalily americké výzvědné služby manžele Rosenbergovy na základě výpovědi Ethelina bratra Davida Greenglasse. Další konspirátor Morton Sobell uprchl do Mexika. K soudu byl však deportován zpět do USA.
Rozsudek smrti byl vynesen v dubnu 1951, jen měsíc po zahájení procesu, který se odehrával v hysterické atmosféře mccarthismu. Soudce Irving Kaufmann během čtení verdiktu mimo jiné prohlásil: "Považuji váš zločin za horší vraždy. Tím, že jste předali Rusům atomovou bombu o celé roky dříve, než ji mohli podle našich vědců sami vyrobit, jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země."
Soud zamítl všechna odvolání, nepomohla ani žádost o milost, kterou podepsala řada významných osobností včetně papeže Pia XII. nebo Alberta Einsteina. Prezident Dwight Eisenhower vůči volání pobouřené veřejnosti zůstal hluchý. Rosenbergovi byli popraveni 19. června 1953 na elektrickém křesle ve věznici Sing-Sing.
Případ vyvolal vlnu mezinárodních protestů a otřásl americkou veřejností. V kontextu studené války byl navíc vodou na mlýn komunistické propagandě.
Sobell, který vyšel z vězení v roce 1969, posléze přiznal, že spolu s Juliem Rosenbergem ukradl tajné dokumenty týkající se amerického jaderného programu a že Rusům prozrazoval vojenská tajemství. Rovněž připustil, že Ethel Rosenbergová o manželově špionážní činnosti věděla, ale aktivně se na ní nepodílela.
Válka proti terorismu: novodobý lov na čarodějnice?
Ještě v roce 2003 deník The New York Times u příležitosti 50. výročí popravy Rosenbergových napsal: "Případ Rosenbergových stále znepokojuje a připomíná nám nespravedlnost, která se může stát, když je národ ponořen do hysterie."
Meeropol ve své vzpomínce podotýká, že americká vláda se případem jeho rodičů pokusila přesvědčit veřejnost, že mezinárodní komunistické spiknutí ohrožuje americký způsob života a lidská práva musí v boji s komunismem ustoupit.
"Dnes americká vláda tvrdí, že nebezpečí mezinárodního teroristického spiknutí a zbraní hromadného ničení ospravedlňuje masivní sledování, nekonečné věznění, a dokonce mučení," zamýšlí se syn manželů Rosenbergových. Připomíná především soud s vojínem Bradleym Manningem, který předal americké diplomatické a vojenské informace serveru WikiLeaks.
