Jeho popravu nejprve pár hodin před vykonáním nařídily odložit dvě federální soudkyně kvůli sporům o smrtící látku a pochybnostem o duševním zdraví odsouzeného. Odvolací soudy však jejich nařízení ve středu zamítly a věznice vzápětí muže popravila.
Třiašedesátiletý Franklin byl k trestu smrti odsouzen za zastřelení muže a zranění dalších dvou před synagogou v St. Louis v roce 1977. Podle AP je prvním popraveným v Missouri za poslední téměř tři roky a také prvním, k jehož usmrcení tamní úřady použily jedinou smrtící látku, a to pentobarbital.
Missouri v říjnu povolilo k popravám užívat právě tento přípravek na místo dosud využívané kombinace třech jiných látek. Pentobarbital nacházel uplatnění především v lékařství jako anestetikum a jeho použití k popravám vyvolává spory, neboť ho neschválil federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv a jeho výrobce nepodléhá kontrole úřadu.
Právě plánované nasazení pentobarbitalu k popravě Franklina přimělo v úterý večer, jen několik hodin před vykonáním rozsudku, soudkyni Nanette Laughreyovou k nařízení odkladu popravy. Soudkyně mimo jiné argumentovala tím, že Missouri změnilo protokol o provádění poprav třikrát za poslední tři měsíce, z toho naposledy pět dní před datem Franklinova usmrcení.
"Franklinovi nebyl poskytnut dostatečný čas, aby se seznámil s riziky bolesti spojenými s novým protokolem, s kvalitou pentobarbitalu a se záznamem o jeho původu," zdůvodnila Laughreyová podle agentury Reuters své nařízení. To se podle AP týkalo i dalších 20 odsouzených k trestu smrti v tomto středoamerickém státě.
Nezávisle na rozhodnutí Laughreyové nařídila posunout Franklinovu popravu také její kolegyně Carol Jacksonová, která to zdůvodnila potřebou přezkoumat tvrzení odsouzeného, že je duševně nesvéprávný a nemůže být popraven.
Úřad generálního prokurátora státu Missouri se proti příkazům okamžitě odvolal a odvolací soud mu dnes dal zapravdu. Poslední nadějí Franklina se stal Nejvyšší soud Spojených států, který však odložení popravy rovněž zamítl.
Franklin všechny vraždy spáchal v letech 1977 až 1980. Flynta, jehož životní příběh zfilmoval režisér Miloš Forman ve snímku Lid versus Larry Flynt, postřelil v roce 1978 a vydavatel časopisu Hustler je od té doby upoután na invalidní vozík. Flynt jako odpůrce trestu smrti už dříve neúspěšně požadoval, aby verdikt nad Franklinem soudy zrušily a změnily ho na doživotní vězení.
Potíže s látkami používanými ve smrtících injekcích mají i další americké státy uplatňující trest smrti. Především evropské farmaceutické firmy se totiž postavily proti takovému využití svých přípravků a přestaly je do amerických věznic prodávat. Ty tak musely začít hledat alternativy pro náplně do smrtících injekcí a v několika desítkách případů odložit naplánované popravy.
