Zadrženým uprchlíkům se zabavují peníze, za den v zajišťovacím zařízení se jim za osobu strhává 242 korun. Podle výboru mohou úřady dělat jen to, co jim zákon ukládá. Správa uprchlických zařízení tak cizincům strhává peníze neoprávněně, řekla po středečním jednání výboru jeho předsedkyně a šéfka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Uprchlická krizePLANÝ POPLACH: Češi vidí uprchlíky i v kominících MAĎARSKO: Budapešť vyhlásila krizový stav KOMENTÁŘ: Německo si bere uprchlický time-out ODYSEA: Plavba na gumáku a srbská facka OBRAZEM: Svízelná cesta přes maďarskou hranici CHOROBY: Obavy z epidemie jsou zbytečné PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Výbor správu vyzval, aby od vybírání poplatků upustila. Částku navíc považuje za neúměrně vysokou vzhledem k podmínkám v táborech. Současně doporučuje zvážit vyplácení jednorázového příspěvku cizincům, kteří žádné prostředky nemají. Mohli by si pořídit jízdenku a jídlo. „Není humánní pustit lidi úplně bez prostředků,“ podotkla Faltová. Částku výbor neupřesnil.
Výbor také vyzval ministerstvo vnitra, aby přestalo žadatele o azyl z jiných států zadržovat, pokud zajištěné cizince není možné do těchto zemí vrátit. „Maďarsko od letošního ledna přijalo z ČR tři lidi. Všichni ostatní, kteří se tam měli vrátit, byli zbaveni svobody zbytečně,“ uvedla Faltová.
Podle dublinského nařízení ČR zadržené uprchlíky vrací do země, ve které požádali o azyl a přes kterou do EU vstoupili. Zadržení cizinci v Česku putují do záchytných zařízení, kde obvykle stráví 42 dnů. Poté jsou propuštěni. Maďarsko, Itálie a Řecko nápor nezvládají a běžence nepřebírají.
Podle výboru by v zajišťovacích zařízeních měly být důstojné podmínky. Pokud to není možné zajistit, měli by být cizinci propuštěni. Zadrženým by Česko mělo zajistit právní pomoc. Ukládá mu to evropské právo.
„V tomto ČR selhává. Přístup k právní pomoci není dostatečně zajištěn. Lidé mají o své situaci málo informací, nevědí, jaká mají práva. Zařízení jsou přetížena, s lidmi nestíhají pracovat. Ministerstvo vnitra zároveň otevírá další zařízení, přestože nesplňuje zákonné podmínky,“ uvedla šéfka výboru.
Zadržování žadatelů o azyl z jiných zemí, které je pak ale nepřebírají zpět, kritizují už delší dobu organizace na pomoc migrantům. Poukazují také na nedostatečný přístup k právní pomoci či na to, že v detenčních centrech s polovězeňským režimem bývají také děti (více o kritice čtěte zde).
