Jak Američané, tak Britové slibují, že se o humanitární pomoc postarají a do dobytého přístavu Umm Kasr do několika dnů dorazí první lodě s humanitární pomocí.
Situace se zároveň stává velmi kritickou hlavně v částečně obsazených oblastech jižního Iráku a v Basře.
Bohužel se zdá, že právě odpovědnost za humanitární pomoc zůstane nejvíce ležet na USA a Velké Británii, případně jejích dalších spojencích a role OSN bude minimalizována. Předválečná pomoc OSN byla založena na administraci programu "ropa za potraviny", který Kofi Annan ukončil několik dní před vypuknutím války.
Annanovy snahy o brzké obnovení programu, podporované Spojenými státy a Velkou Británií, tento týden v OSN narazily na výrazný odpor několika zemí v čele s Ruskem, Francií a Sýrií. Jejich diplomatům se nelíbí fakt, že by se řízení tohoto programu na dobytých územích měly ujmout spojenecké síly.
Podle jejich názoru by tento postup přímo legitimizoval americkou válku v Iráku a podle syrského zástupce u OSN by zároveň porušoval suverenitu Iráku, který je stále ještě regulérním členem OSN.
Na žádost USA se v úterý večer sešel na zvláštním jednání týkajícím se Iráku Annan s Bushovou poradkyní pro národní bezpečnost Condoleezzou Rice. Rice na setkání vyjádřila obavy ze stále se zhoršující humanitární situace v Iráku a zároveň naději, že se s odpůrci plánu pomoci podaří v krátké době dohodnout.
Řešení je pak podle Annana třeba hledat především u Rady bezpečnosti, která jediná má možnost pomocí rezoluce dát OSN mandát k zahájení programu humanitární pomoci.
V současnosti se ale tento postup nezdá příliš reálný, právě pro nynější odpor Ruska, Francie a Sýrie a není jisté, jestli by se USA a jejich spojencům mohlo podařit v Radě bezpečnosti podobnou rezoluci prosadit. Pokud by se tak nestalo, je velmi pravděpodobné, že pomoc OSN bude do značné míry omezená.
