Pro sociálně slabší vrstvy budou obce stavět levné byty. Navíc by měla přibýt pracovní místa v oblastech, kde Romové žijí. K tomu všemu se vláda zavázala ve své nové koncepci integrace Romů, kterou předložil vicepremiér Petr Mareš.
Poprvé od roku 2000, kdy schválila první koncepci, se vláda chystá základní problémy romské menšiny vzdělání, zaměstnání, bydlení a bezpečnost - řešit komplexně. Odborníci na romskou problematiku nový přístup kabinetu vítají. Pomoc ve všech problémových okruzích najednou bude podle nich účinnější.
Bydlení bez práce nic nevyřeší
"Nestačí opatřit Romům bydlení. To je jenom začátek. Stát také musí pro Romy v daném místě sehnat zaměstnání a pomáhat jim při řešení konfliktů hned v jejich zárodku. Jinak se situace nezlepší," upozorňuje zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab.
Například u Ostravy se podařilo pro Romy získat bydlení ve Vesničce soužití. Přesto tento projekt Romům příliš nepomohl. "Když se podařilo vesničku dostavět, brali jsme to jako vrchol úspěchu. To je ale špatně, protože to měl být teprve začátek. Stát zapomněl investovat do rozvoje nových pracovních příležitostí, takže sociální problémy Romů v místě pokračují," upozorňuje Jařab.
Vláda se v koncepci také zavázala, že se postaví sílícím útokům neonacistů. Speciálně vyškolení Romové by měli pomáhat i na policejních služebnách. "Asistenti by měli policistům pomáhat jak v situacích, kdy jsou příslušníci romské komunity terčem neonacistů, tak při řešení trestné činnosti mezi Romy," uvedl Mareš. Postarat se o to má ministr vnitra. Kabinet jeho práci zkontroluje v polovině příštího roku.
Lidé mají jiný názor než vláda
Lidé však mají úplně jiný názor než vláda. Tři čtvrtiny Čechů podle vyšetřování Centra pro výzkum veřejného mínění tvrdí, že se jim s Romy žije v České republice špatně.
Pomoc by jim ke zlepšení vzájemného soužití nabídli jen tři lidé ze sta. Třetina Čechů je ochotna být k Romům trpělivá a tolerantní. Jedenáct procent obyvatel je přesvědčeno, že si je lepší Romů vůbec nevšímat. A téměř polovina lidí se domnívá, že Romové se musí především přizpůsobit většinové společnosti.
Zatímco postoje většinové společnosti k Romům zkoumalo od pádu komunistického režimu hned několik sociologických průzkumů, zjišťováním romských názorů se žádná obdobná studie nezabývala. "Je to ostuda, ale za třináct let se tu na takový projekt prostě nenašly peníze. Přitom tyto informace jsou pro lepší porozumění Romům nezbytné," říká odborník na výzkum veřejného mínění Jan Herzmann.
|
Přes den nosí montérky, po večerech překládá "Ještě jsem nezažil, že by se také někdo zeptal nás, Romů, co si o tom všem myslíme," říká Emil Cina. Každý nový průzkum veřejného mínění, z něhož se dozví, co všechno proti němu Češi mají, šestapadesátiletého správce karlínské budovy rozhlasové stanice Regina rozzlobí. "Také netvrdím, že když jsou mezi vámi desítky skinheadů nebo tunelářů, jsou všichni Češi lumpové. Každý národ má své grázly, to ale neznamená, že je špatný celý," upozorňuje, když v montérkách dohlíží na opravy rozhlasové budovy po povodních. Emil Cina je rodilý Pražák a na svůj romský původ je pyšný. Ve volných chvílích překládá romské pohádky a knížky do češtiny. To aby školákům přiblížil svůj národ. "Nic o nás a naší historii nevíte. Romština patří k nejstarším jazykům na světě. Snažím se o její záchranu, mnohé romské děti už svoji mateřštinu vůbec neznají. Nejhorší ale je, že ze strachu o práci - či o bezpečí - Romové často zapírají svůj původ, namísto toho, aby se k němu hrdě hlásili," říká. Romů žije v České republice asi 200 tisíc. Při nejnovějším sčítání lidu se ale k této národnosti přihlásilo jen 11 tisíc z nich. Na základní škole patřil Emil Cina k nejlepším. Studia však nepřicházela v úvahu: "Jsem z pěti dětí, musel jsem pomáhat tátovi vydělávat. Vyučil jsem se frézařem," vzpomíná. Řemeslo brzy vyměnil za lépe placenou práci řidiče, Pražanům celých dvacet let vozil uhlí. Pak se uchytil v Českém rozhlase. Dodnes nad svým štěstím žasne, místo prý dostal hned na první zeptání. Nezaměstnanost mezi Romy dosahuje v některých regionech devadesáti procent. Emil Cina se tomu nediví, protože zaměstnavatelé při pohledu na tmavou barvu pleti uchazeče o práci najednou zjišťují, že nikoho nepotřebují. "Stalo se to mnohokrát i dceři. Má smůlu, je tmavá jako já," usmívá se Cina. Bez práce je od léta i jeho manželka. |
