Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková si přesto myslí, že je to úspěch. "Čísla bývají i nižší. Málokdy se dosáhne lepších výsledků," konstatovala Stehlíková.
"Často chybí motivace účastníků nebo mají pocit, že jinde bude práce lepší a dostanou více peněz za méně úsilí," dodala.
Nízká úspěšnost kurzů je podle ní především u dlouhodobě nezaměstnaných. "U nich nejsou pracovní návyky na vysoké úrovni a dochází tedy k tomu, že kurz nedokončí."
Řada agentur, které podobné kurzy organizují, čerpá peníze národních dotačních programů nebo z evropských strukturálních fondů. "Až do roku 2013 můžeme evropských fondů využívat. Je tu možnost nastartovat změnu," radí Džamila Stehlíková.
Vyčíslit náklady na všechny rekvalifikační projekty je velmi obtížné, jejich souhrnná statistika neexistuje. Podle Stehlíkové je ale v každém kraji pořádá několik organizací.
Náklady na rekvalifikační kurzy, které pořádají úřady práce, dosáhly podle mluvčího Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Jiřího Sezemského za loňský rok téměř 270 tisíc korun. Tyto kurzy ale činí pouze zlomek všech pořádaných.
Peníze investované do projektů se ale podle ministryně rozhodně vyplatí. "Pokud vydrží část z nich pracovat, stanou se z nich daňoví poplatníci, odvádí daně a to je pro stát obrovská úspora. Je nevýhodné držet je celý život na sociálních dávkách. Úsilí se bohatě vyplatí, zaplatí i ty neúspěšné," je přesvědčená ministryně.
Pouhý rekvalifikační kurz ale podle Stehlíkové nestačí, je třeba nastartovat spolupráci také se zaměstnavateli. "Zaměstnavatelé se nehrnou do toho, aby přijali dlouhodobě nezaměstnané. Jde jim o to, aby se práce odváděla dobře," konstatuje Stehlíková.
Větší naději na úspěch mají tedy programy, které zaměstnavatele nějakou dobu podporují.
Ve Vsetíně uspělo 5 ze 12
Účastníci vsetínského programu měli mzdu hrazenou ze tří čtvrtin z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu. Dvanáct Romů zde získalo zaměstnání v Technických službách Vsetín, pracovali v oblasti péče o veřejnou zeleň a dláždění.
Dva z nich chce vedení technických služeb zaměstnat i po ukončení projektu, protože je s nimi spokojeno. "Tito absolventi se v létě zabývali úklidem veřejných ploch a údržbou městských trávníků a keřů. V zimě se starali o schůdnost chodníků,“ řekla Jana Zvoníčková, pracovnice technických služeb, která měla nad rekvalifikanty dozor.
Vedoucí projektu hodnotí výsledek jako přínosný. "Průběh nám ukázal, jak bychom měli v práci s Romy v budoucnu postupovat. Nízký počet těch, kteří vydrželi v práci, není pouze otázkou nízké pracovní morálky Romů. Někteří z nich si v průběhu projektu sami našli jinou práci," uvedl manažer projektu Vlastimil Fiala.
Podle vsetínské starostky Květoslavy Othové by se měla romská problematika řešit komplexně. "V opačném případě budou i v budoucnu podobné a mnohdy nákladné projekty zmařenými finančními prostředky," míní starostka.
Vsetínská radnice ve spolupráci s technickými službami realizuje podobnou aktivitu již několik let, pokaždé s podobnými zkušenostmi. Letošní projekt byl ze tří čtvrtin financovaný z evropských fondů a státního rozpočtu.
Kurzy, které mají zvýšit zaměstnanost Romů, pořádá řada agentur. "Kurzy jsou určené většinou dlouhodobě nezaměstnaným, nemusí být nutně vyhrazené pro Romy. V každém kraji jich je několik," informovala Džamila Stehlíková.
