Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polský ministr zahraničí: Vidíme jasně, že 11. září nás nezlomilo

  10:43aktualizováno  10:43
Jedenáctého září 2001 ve tři hodiny odpoledne varšavského času jsem mluvil po telefonu s polskou generální konzulkou v New Yorku. Informovala mě, že do Světového obchodního centra narazila dvě letadla. Uvědomil jsem si, že tento okamžik je víc než jen leteckou havárií. USA, svět i naše životy se měly zásadně změnit. O deset let později je zřejmé, že fanatici stojící za těmito útoky se ve dvou základních aspektech přepočítali. Pokládali západní demokracie za slabé – za neochotné či neschopné reagovat na jejich zlovolný extremismus. A zároveň očekávali, že muslimské komunity a státy povstanou a zmobilizují se za jejich miléniovým světonázorem.

Američané si připomněli desáté výročí teroristických útoků (11. září 2011) | foto: Reuters

Demokratický svět se ani zdaleka nezachoval nejistě či nerozhodně. Na teroristické ukrutnosti všech typů a podob zareagoval s nekompromisním odhodláním. Po celé Evropě i v Americe byla přijata nová opatření zajišťující shromažďování informací o možných teroristických útocích a podnikání urychlených (a někdy i rozsáhlých) akcí potřebných pro jejich prevenci či přerušení. Tam, kde je to možné, úzce spolupracujeme s Indií, Ruskem, Pákistánem, státy Perského zálivu i s dalšími klíčovými mezinárodními partnery.

Instituce a politiky zavedené Evropskou unií jsou živoucím dokladem nenápadných přínosů moderní přeshraniční integrace. Členské státy EU v dosud nevídané míře sdílejí vysoce citlivé zpravodajské a policejní informace, čímž zesilují veřejnou bezpečnost a současně dodržují právní a demokratické standardy, které patří k nejpřísnějším na světě. Tato operativní opatření jsou doplněna o pečlivě kalibrované politické přístupy, jejichž cílem je připouštět sociální rozmanitost, ale současně zmenšovat politický prostor pro netoleranci a náboženský fanatismus.

Je to víc než citlivé

Úspěch se nedostavuje snadno. Většina předáků al-Káidy je mrtvá, ale naše demokracie právem zažívají vášnivé debaty o prostředcích a cílech a o rovnováze mezi svobodou jednotlivce a státní autoritou. V současném složitém globálním ekonomickém klimatu budou obavy veřejnosti z přistěhovalectví a přístupu k pracovním místům zákonitě získávat na naléhavosti, což zvýší riziko, že se vynoří vzájemně si konkurující formy lumpenpopulismu a s nimi spojená napětí.

Ukázky z animovaného filmu al-Káidy zaměřeného na děti

Ukázky z animovaného filmu al-Káidy zaměřeného na děti

A především platí, že účinné potlačení domácího extremismu Západem dohnalo potenciální teroristy – kteří se nyní soustřeďují v odlehlých koutech světa, odkud, jak doufají, budou moci beztrestně operovat – k přesunu na vyšší úroveň technické dokonalosti. V důsledku toho vznikají bolestná politická dilemata, která mohou rozdělovat i nejbližší spojence. Jak nejlépe zareagovat, pokud některé státy nemohou či nechtějí podniknout nezbytné kroky ke zmaření teroristického plánování na svém území? Jak naložit s důkazy o teroristickém plánování, pokud je shromáždily státy podezřelé z toho, že se uchylují k mučení?

Ryzí nihilistická iracionalita terorismu zatěžuje a testuje naši vlastní víru jako nic jiného. Přesto teroristické údery na New York, Londýn a Madrid v uplynulých deseti letech neotřásly západními demokraciemi. Naše společnosti jsou odolnější, otevřenější a pestřejší než kdykoliv dříve.

Náš úspěch však není samozřejmý. I dobře míněná sociální politika může mít nevítané následky. Především bychom měli být vděční policejním složkám a zpravodajským agenturám, jejichž nepolevující tvrdá práce a odhodlání daleko mimo zraky veřejnosti pomáhají zajišťovat naši bezpečnost.

Příslušnice pákistánské protiteroristické jednotky hlídkují v předvečer svátku

Příslušnice pákistánské protiteroristické jednotky hlídkují v předvečer svátku íd al-fitr na trhu ve městě Multán.

Fanatismus, který neuspěl

Druhou velkou chybou teroristů z 11. září bylo přesvědčení, že jejich teroristické útoky vyvolají nepotlačitelné vzepětí protizápadního islamistického extremismu. V některých částech světa k radikalizaci tohoto typu skutečně došlo. Většinu obětí islamismem inspirovaného teroristického extremismu – často v hanebné formě sebevražedných útoků – však po 11. září představovali muslimové v Iráku, Pákistánu i jinde. A teroristické skupiny se musí uchylovat k organizovanému zločinu, aby mohly samy sebe financovat.

Stručně řečeno: násilný fanatismus al-Káidy a dalších organizací ani zdaleka nestojí v čele nějaké celosvětové islamistické revoluce, ale spíš připomíná odpudivou, leč zvládnutelnou formu ideologického toxického odpadu. V letošním roce se navíc těžiště pozornosti výrazně posunulo směrem od něj. Miliony lidí v severní Africe a na Blízkém východě totiž začaly požadovat normální společnost se základními demokratickými právy a především s vládou zákona. Kromě toho vítají uměřenou a uctivou podporu USA, Evropy i širšího světa.

Demonstrace v syrském městě Kfar Nebel

Demonstrace v syrském městě Kfar Nebel

Tváří v tvář této nečekané výzvě se někteří zoufalí vládci – dnes především v Sýrii – uchylují k represivním, ba přímo teroristickým metodám a používají je proti vlastnímu otevřenému lidu. Evropský tlak na režim prezidenta Bašára Asada se stupňuje. Otřesná tyranie plukovníka Muammara Kaddáfího v Libyi se zhroutila; EU nyní velkoryse pomůže libyjskému lidu začít budovat moderní pluralitní společnost. Polská iniciativa za vytvoření Evropského fondu pro demokracii by zde mohla sehrát vedoucí roli, stejně jako v případě nedokončeného evropského cíle v podobě demokratizace v Bělorusku i jinde, například na upadající Ukrajině.

Duben 2011. Kaddáfí zdraví příznivce v komplexu Báb al-Azizíja. Po propuknutí povstání odsoudil rebely jako žoldáky teroristické sítě al-Kájda, kteří jsou pod vlivem halucinogenních látek. Povstalci po půl roce občanské války vstoupili do Tripolisu.

Duben 2011. Kaddáfí zdraví příznivce v komplexu Báb al-Azizíja. Po propuknutí povstání odsoudil rebely jako žoldáky teroristické sítě al-Káida, kteří jsou pod vlivem halucinogenních látek. Povstalci po půl roce občanské války vstoupili do Tripolisu.

Musíme zůstat ve střehu

Jen málokdo se rozhodne spáchat teroristické zvěrstvo. A z těch, kdo to udělají, se jen malý zlomek skutečně pokusí své rozhodnutí naplnit a jen mizivé procento z tohoto zlomku uspěje. Hlavní ponaučení z 11. září je nicméně takové, že v jakékoliv svobodné společnosti může minimální počet lidí využít své svobody a napáchat obrovské škody, zvláště když jejich skrytá motivace není příliš logická. To se velmi odlišnými způsoby projevilo například při červencovém vražedném běsnění v Norsku nebo nyní v hanebném zveřejnění obrovského počtu neredigovaných diplomatických depeší serverem WikiLeaks.

Radosław Sikorski při návštěvě Benghází

Radosław Sikorski při návštěvě Benghází

Ode dneška za deset let bude teroristická hrozba pravděpodobně ještě rozmanitější a nevyzpytatelnější. Nejrůznější domácí „extremistické skupiny jediného tématu“ v Evropě je zapotřebí bedlivě monitorovat. V každém případě jde o posedlé lidi, kteří si osobují právo rozhodovat o osudu jiných a využívají ke svým škodlivým cílům moderní technologie. Tento typ vzájemně nesouvisejících, ale úzce koncentrovaných hrozeb je už ze samotné podstaty téměř nemožné včas identifikovat a odstraňovat.

Demokratický svět samozřejmě nemůže vybudovat neprůstřelný dům. Můžeme však minimalizovat riziko tím, že zůstaneme ve střehu a za všech okolností budeme podporovat hodnoty, na nichž jsou naše společnosti založeny.

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


ZPRÁVY: Exministr vnitra Hradílek ukončil hladovku. Donutila ho rodina



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.