Kněz patřil ke skupině polských biskupů, kteří sepsali dokument, kde odsoudili kromě umělého oplodnění a interrupce také eutanazii a antikoncepci, která podle něj prý otvírá cestu k nevěře a všeobecnému mravnímu úpadku.
Hnutí MeToo podle jeho názoru bylo důsledkem používání antikoncepce. Příslušnost k sexuálním menšinám, konkrétně homosexualitu, označoval za degradaci člověka. Odmítal i právo znásilněných žen na potrat s tvrzením, že tělo takové oplodnění málokdy přijímá.
Hoser odsuzoval také masové protesty proti totálnímu zákazu interrupcí v Polsku, účastnice demonstrací odsuzující chystaný krok vlády označil za „dezorientované ženy“.
Přidal se k několika duchovním, kteří veřejně vyhlásili, že tehdejší polský prezident Bronislaw Komorowski kvůli podpoře umělého oplodnění nemá právo chodit ke svatému přijímání. Hoser exprezidenta dokonce exkomunikoval, tedy vyloučil ze společnosti církve.
Ani v Polsku, ani jinde. Varšava chce zabránit potratové turistice do Česka |
Arcibiskup byl hospitalizován na kardiologickém oddělení ve Varšavě, kde později i zemřel. Pohřeb se bude konat v pátek 20. srpna v katedrále diecéze Varšava-Praga, informovala polská biskupská konference.
Hoser se narodil v roce 1942 v polském hlavním městě. Ve svých 17 letech se zapsal na lékařskou akademii ve Varšavě, kde v roce 1966 získal doktorát. Před vstupem do náboženského života pracoval jako lékař v Ziebicích.
Na kněze byl vysvěcen ve věku 31 let dne 16. června 1974. Po vysvěcení sloužil Hoser v letech 1975 až 1996 jako misionářský kněz ve Rwandě. V roce 1978 tam založil zdravotní středisko a později byl zvolen vedoucím střediska pro monitorování epidemie AIDS.
Podíl na genocidě ve Rwandě
Bezprostředně po rwandské genocidě v roce 1994 jmenoval tehdejší papež Jan Pavel II. Hosera apoštolským vizitátorem Rwandy. Další dva roky navštěvoval rwandské diecéze, aby pomohl kněžím obnovit jejich pastorační práci po ničivé občanské válce, píše Catholic News Agency.
Hosera lze však podle francouzského portálu Cairn Info označit za tvrdého odpůrce Rwandské vlastenecké fronty (RPF), jejíž hlavním cílem bylo zařídit návrat Tutsiů do vlasti, která se dostala pod nadvládu kmene Hutu. Hoser se dostal do vládních struktur Hutuů ve Rwandě a nese díl přímé odpovědnosti za genocidu Tutsiů.
Po návratu do Evropy působil Hoser v letech 1996 až 2003 jako regionální nadřízený Společnosti katolického apoštolátu ve Francii, v roce 2004 pak přesídlil do belgického Bruselu. O rok později ho Jan Pavel II. jmenoval arcibiskupem.
V roce 2008 si vysloužil vyznamenání od dalšího papeže, Benedikt XVI. ho jmenoval biskupem diecéze Varšava-Praga. Tituly završil papež František, který Hosera jmenoval apoštolským vizitátorem ve farnosti Medžugorje.
