Varšava má měsíc na reakci, uvedla komise. Její krok neblokuje začátek účinnosti polské novely zákona o nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a která začne platit 3. července.
Soudci budou mají možnost požádat hlavu státu o prodloužení svého funkčního období. Zákon nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí prezidenta, který může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.
Podle názoru komise tak polská strana neplní své povinnosti z unijních smluv, které se týkají principu nezávislosti soudnictví a principu neodvolatelnosti soudců.
Novely zákona o polském nejvyšším soudu se týká dialog o ohrožení právního státu, který už měsíce vede Evropská komise (EK) s polskou vládou strany Právo a spravedlnost. Reakce polské strany na výhrady však nebyla uspokojující, uvedla EK s tím, že Polskem navržené řešení ve formě konzultací s národní soudcovskou radou není dostatečné.
Pondělní dopis s žádostí o informace, na který má Varšava odpovědět do měsíce, je prvním stupněm řízení pro nesplnění povinnosti, které státu plynou z unijního práva. Věc může skončit až před unijním soudem, který může rozhodnout o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve než se k evropskému soudu dostanou.
PiS: Jako na pískovišti
Reakce politiků z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) zatím svědčí o odhodlání Varšavy ve sporu neustoupit. „Je to tak trochu jako na pískovišti. Lopatkou po hlavě. Hra na kočku a myš,“ okomentoval šéf úřadu vlády Marek Suski spor s předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou, kterou by sporný zákon poslal do penze, přestože podle ústavy její funkční období ještě neskončilo.
PiS má v obou komorách dostatečnou většinu, aby prosadila jakýkoliv zákon, tato většina však nestačí ke změně ústavy. Podle kritiků ale PiS mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů. Dotčení soudci se ale nehodlají podřídit.
Pokud se soudci budou nadále tvářit, že Gersdorfová zůstává předsedkyní, půjde podle Suského o „kabaret“ a „cirkus“. „Je to smutné, ale potvrzuje to přesvědčení, že reforma soudů je nezbytná. Máme-li takové nezodpovědné soudce, pak skutečně je nejlepší poslat je na odpočinek,“ dodal v rozhlasovém rozhovoru.
„Soudci, kteří mají být strážci práva, v jistém smyslu právo zpochybňují a také podněcují společnost k obraně svých zájmů a funkcí,“ prohlásil Suski. Soudci podle něj „neakceptují demokracii“.
Mírněji se v rozhlasové stanici RMF FM vyjadřoval ministr obrany Mariusz Blaszczak. „Jisté politické síly, nespokojené s naší čím dál silnější pozicí v Evropě a ve světě, se pokoušejí nás napadnout v souvislosti s reformou soudnictví. Jsem přesvědčen, že si poradíme i s tímto tlakem,“ řekl.
„To, že nás napadají (v EU), se děje na nátlak či žádost opozice,“ usoudil místopředseda dolní komory parlamentu Ryszard Terlecki při setkání s voliči. „Slyšeli jste, jak (opoziční politici) jezdí do Bruselu a jak tam žebrají, aby Evropská komise donutila Polsko k ústupkům. Ale neustoupíme,“ prohlásil podle televize TVN 24.
Varšava do 30 dnů zareaguje na rozhodnutí EK o zahájení řízení proti Polsku, uvedl náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Výhrady EK se podle něj opírají přímo o unijní smlouvu a chartu základních práv. Příští verdikt unijního soudu bude podle něj představovat precedens, neboť „ukáže meze možného vměšování unijního práva do autonomie členských států v záležitostech organizace justice“. Spor, vstupující „na zcela neznámé území“, budou proto pečlivě sledovat všechny členské státy. Diplomat také odhadl, že po posledním unijním summitu EK shledala, že není s to získat dostatečný počet spojenců ve sporu s Polskem, a proto se rozhodla obrátit se na soudní dvůr.
Opoziční politici naopak soudí, že EK ztratila trpělivost s vládou ve Varšavě. „Je vidět, že kosmetické změny PiS nikoho neošidí, neoklamaly EK,“ řekla TVN 24 Kamila Gasiuková-Pihowiczová ze strany Moderní. „Evropská unie se nenechá oklamat loutkoherectvím premiéra Morawieckého a vlády PiS,“ prohlásil Krzysztof Brejza z Občanské platformy.
V Polsku proběhly 19. července 2017 protesty:
