„Pokud spočítáme peníze, které u nás utratí, a daně, které u nás zaplatí, troufám si říci, že Polsko na tom nejen neprodělává, ale že Ukrajinci pracují pro Polsko,“ prohlásil nedávno na ekonomickém fóru v Davosu polský premiér Mateusz Morawiecki.
Jeho vláda stále volá po finanční pomoci z Bruselu se zvládáním bezprecedentní uprchlické vlny. Premiérova slova ovšem naznačují, že polská ekonomika z přílivu statisíců Ukrajinců může výrazně těžit, především v situaci, kdy vykazuje solidní ekonomický růst a řada firem zoufale shání pracovní sílu.
Do Polska od počátku války přišlo 4,2 milionu ukrajinských uprchlíků, od stažení ruských sil od Kyjeva se však značná část z nich vrátila. Přesná statistika, kolik přesně jich dnes v Polsku pobývá, není k dispozici. Odhaduje se, že něco přes dva miliony.
Nejsměrodatnější je počet Ukrajinců, kteří si v Polsku zažádali o číslo sociálního pojištění, protože to jsou lidé, kteří chtějí zůstat delší dobu. Je jich 1,2 milionu, z toho polovinu tvoří lidé v produktivním věku. Z tohoto počtu si asi 40 procent našlo v období mezi březnem a červnem práci, celkem jde o přibližně 240 000 lidí. V drtivé většině to jsou ženy.
„Jsou to velmi slušná čísla. Většinou pracují ve službách, gastronomii, hotelech a restauracích. Velká poptávka je ovšem také v továrnách, obchodech a zpracovatelském průmyslu, například při výrobě rajčatových nebo rybích konzerv,“ komentuje vstup Ukrajinek na pracovní trh analytik Jacek Płaza z think tanku Jagellonský klub.
Z ekonomického pohledu se dá konstatovat, že ukrajinští uprchlíci přišli do Polska přesně v ten správný čas. „Máme velmi nízkou míru nezaměstnanosti, možná nejnižší v novodobé historii Polska. Naše ekonomika velmi rychle roste, letos to bude pravděpodobně o 4,8 procenta. Proto potřebujeme hodně pracovní síly,“ vysvětluje Płaza.
Morawieckého vláda v březnu schválila zvláštní zákon, podle kterého mohou občané Ukrajiny pracovat v Polsku i bez zvláštního povolení. Analytici ovšem upozorňují, že už před ruskou invazí byly v Polsku velmi liberální zákony pro zaměstnávání imigrantů.
„Nestává se to velmi často, ale v prosinci 2021 všechny politické strany shodně hlasovaly pro další usnadnění zaměstnávání cizinců. Šlo o technikálie, například povolení pro firmy zaměstnat zahraniční pracovníky z Východu bylo prodlouženo ze šesti na 24 měsíců. Měli jsme tedy štěstí, že se náš pracovní trh otevřel těsně před invazí,“ říká Płaza.
Předpokládá se, že uprchlíci by mohli zaplnit místa ve zdravotnictví a sociálních službách, kde má Polsko tradičně nedostatky. V přepočtu na hlavu se pohybuje ve spodních patrech statistik počtu doktorů, sester a zdravotnického personálu v Evropské unii.
Na pracovních portálech se ovšem objevují také ukrajinské inzeráty nabízející práci v IT sektoru. Odhaduje se, že v Polsku chybí přibližně 50 000 programátorů a vývojářů a polské firmy se proto podobně jako v případě protestů v Bělorusku snaží využít krize v sousední zemi, kde v uplynulých letech probíhal mohutný IT boom.
V Polsku ostatně už funguje několik velmi úspěšných technologických společností vlastněných Ukrajinci. Jednou z nich je startup Spoko.app specializující se na výhodné a rychlé mezinárodní převody peněz. Aplikaci dnes používají i uživatelé z Afriky a Asie a Ukrajinci vlastněná firma sídlící ve Varšavě nedávno získala investici pět milionů eur.
Ukrajina bojuje naši válku, další na řadě jsme my, říká polský poradce |
Zatímco Ukrajinky úspěšně zaplnily volné pozice v hotelech, restauracích a zemědělství, na fyzicky namáhavějších pozicích válka personální nedostatek dál prohloubila. Ukrajinští muži, kteří odjeli do války, zoufale chybějí ve stavebnictví, výrobě a dopravě. Společnost BNP Paribas odhaduje, že Ukrajinci před 24. únorem tvořili jedenáct procent všech pracovníků ve stavebnictví.
Přestože v polské společnosti panuje velká empatie s kulturně a historicky spřízněnými Ukrajinci, objevují se obavy z vykořisťování uprchlíků, kteří často uzavírají pracovní dohody na omezenou dobu a někteří pracují zcela načerno. Odborníci také upozorňují, že ekonomika neporoste současným tempem do nekonečna a pak se náhled na uprchlíky může změnit.
„Dnes platí, že Ukrajinci Polákům práci neberou. Pracovní trh stále není nasycený a míra nezaměstnanosti klesá. V delším výhledu se to ovšem může změnit. Víme, že růst ekonomiky zpomalí, nastanou problémy s cenami energií a inflací. Za dva až tři roky bude pracovních míst méně a pak mohou nastat problémy,“ varuje Jacek Płaza.
