„Musíme hovořit o dodržování základních práv a zásad právního státu jako o podmínce, aby člen Evropské unie dostával peníze evropských daňových poplatníků,“ řekla eurokomisařka pro spravedlnost v rozhovoru poskytnutém NOZ. Nedokáže si prý představit, „že by třeba němečtí či švédští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení nějaké formy diktatury v některém z dalších členských států EU“.
„Odebrání dotací je tvrdým krokem, ale musíme o tvrdých krocích přemýšlet,“ uvedla dále česká eurokomisařka. Zároveň zdůraznila, že by v případě odebrání evropských dotací nemohlo jít o finance ze současného rozpočtového období, ale až z příštího, které začíná v roce 2021. Polsko je zdaleka největším příjemcem evropských dotací.
S navázáním financí z fondů EU na dodržování zásad právního státu by museli souhlasit členské státy. „Mělo by být v zájmu všech členských zemí dodržovat pravidla, to je principem sjednocené EU,“ řekla Jourová.
Podle Jourové nyní „věci v Polsku míří špatným směrem“. „Jsme svědky systematického odbourávání právního státu v Polsku, neboť se ničí rovnováha mezi soudní a výkonnou mocí,“ uvedla eurokomisařka pro spravedlnost. O stavu právního státu v Polsku diskutuje komise s polskou stranou už od konce roku 2015.
Polsku hrozí odebrání hlasovacích práv
Polsko čelí kritice Evropské komise kvůli chystanému zákonu, který by ministrovi spravedlnosti umožnil vyměnit dosavadní soudce Nejvyššího soudu. Jde o součást kontroverzní soudní reformy, kterou prosazuje vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), disponující většinou v obou komorách polského parlamentu, Sejmu a Senátu.
O situaci kolem polské justice ve středu diskutovala Evropská komise. Podle jejího prvního místopředsedy Franse Timmermanse návrhy změn soudního systému výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi.
Komise se k věci vrátí příští týden, už nyní ale začne kvůli situaci připravovat další kroky, včetně řízení pro porušení povinností a nového doporučení Varšavě v už spuštěném procesu ohledně stavu právního státu. Timmermans Varšavu opět vyzval, aby reformu zastavila a vrátila se k dialogu.
Výrazně se podle něj přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv. O tom by však musely ostatní členské země rozhodnout jednomyslně a Maďarsko dosud dávalo najevo, že s jeho podporou počítat možné není.
Pelikánovo psaníČeský ministr spravedlnosti Robert Pelikán zaslal svému polskému protějšku dopis, ve kterém vyjádřil nesouhlas s plánovanými změnami týkajícími se Nejvyššího soudu. „Jsem si vědom současného rozložení sil v polském Sejmu, přesto Vám navrhuji ještě jednou důkladně zvážit přijetí zákona týkajícího se Nejvyššího soudu v podobě, v jaké je nyní,“ uvedl Pelikán. |
Evropská komise už v roce 2016, v souvislosti s děním kolem polského ústavního soudu, došla k závěru, že vláda práva je v Polsku systematickým způsobem ohrožena. Polsku proto dala dvě doporučení, jak situaci napravit. Timmermans ve středu připomněl, že její obavy sdílí jak další členské země EU, tak také europarlament a další instituce.
Komise se nyní zabývala především dalšími zákony z poslední doby, například o reformě soudcovské rady, o nejvyšším soudu a o organizaci soudnictví. Každý z těchto plánu zvlášť by v případě přijetí výrazně podkopal nezávislost polského soudnictví, varoval Timmermans. „Společně by zlikvidovaly jakoukoliv zbývající nezávislost soudů a dostaly soudní systém pod plnou politickou kontrolu vlády,“ upozornil.
Ve středu ale Evropská komise žádné konkrétní kroky vůči Polsku nepodnikla, čeká totiž na to, v jaké přesné podobě budou nové zákony nakonec schváleny.
Polský prezident Andrzej Duda totiž v úterý překvapivě pohrozil, že bude zákon vetovat, pokud se nezmění. V prvním čtení polští poslanci nicméně zákon schválili. Proti reformě demonstrovali přívrženci opozice nejprve před prezidentským palácem, pak přímo před budovou parlamentu.
„Neberte si do zrádcovské huby jméno mého bratra!“
Polští poslanci v noci na středu přerušili projednávání zákona o nejvyšším soudu po incidentu mezi předsedou vládnoucí strany Jaroslawem Kaczyńským a opozicí, které vyčetl „zavraždění“ svého bratra-dvojčete.
Tehdejší prezident Lech Kaczyński zahynul při leteckém neštěstí u ruského Smolenska v dubnu 2010. Za katastrofou vidí přívrženci PiS spiknutí ruské a tehdejší polské liberální vlády. „Vím, že bojíte se pravdy, ale neberte si do zrádcovské huby jméno mého bratra, svaté paměti! Ničili jste ho, zavraždili! Jste ničemové!“ prohlásil Kaczyński na adresu opozice.
Reagoval na vystoupení opozičního poslance, který mu vyčetl, že se neodvážil na justici vztáhnout ruku za života Lecha Kaczyńského, protože ten chápal, co je dělba moci. Kaczyńského slova vyvolala příval nevole v řadách opozice, domáhající se omluvy a postihu šéfa PiS.
Minulý pátek polský parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon o soudní radě, který při jmenování soudců dává větší slovo poslancům. Podle kritiků nový zákon porušuje ústavní dělbu moci.
Polská soudní rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování. PiS již před časem ovládla ústavní soud a také kvůli tomu se strana dostala do sporu s Evropskou komisí. Kontroluje rovněž prokuraturu.
