„Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě,“ řekl prezident, který až dosud postupoval v souladu se stranou Právo a spravedlnost (PiS), z níž vzešel. Opozice předpokládá, že vládnoucí strana bude prezidentovy výhrady víceméně ignorovat.
Sejm, dolní komora polského parlamentu, krátce po prezidentově prohlášení nepřijal opoziční návrh kontroverzní předlohu zamítnout již v prvním čtení. Pro odeslání předlohy do druhého čtení hlasovalo 231 poslanců, proti bylo 213 a dva zákonodárci se zdrželi. Vzápětí vládní většina odhlasovala, že k druhému čtení přistoupí neprodleně.
„Je to návrh, který vrací vyměřování spravedlnosti občanům, a to je program PiS,“ prohlásila premiérka Szydlová, podle které v současnosti justice stojí na straně korporací, a nikoli na straně obyčejných lidí. „Poláci očekávají spravedlivost a my ji nastolíme. Napravíme vaše chyby,“ vzkázala Szydlová opozici, obviňující vládu PiS, že vyvádí Polsko z Evropské unie.
Stavem právního státu v Polsku se má ve středu zabývat Evropská komise, a to právě kvůli návrhu zákona, který by de facto podřídil nejvyšší soud ministerstvu spravedlnosti.
Protivládní protesty |
Minulý pátek parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon o soudní radě, který dává větší slovo při jmenování soudců poslancům. Podle kritiků nový zákon porušuje ústavní dělbu moci. Konzervativci z PiS rovněž předložili návrh zákona, který by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti.
Polská soudní rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování.
Vláda posiluje moc nad soudy
PiS již před časem ovládla ústavní soud, i když také kvůli tomu se strana dostala do sporu s Evropskou komisí. Kontroluje rovněž prokuraturu.
Evropská komise už s Varšavou vede „dialog“ ohledně stavu právního státu v zemi v souvislosti s postupem vlády a PiS vůči ústavnímu soudu. Postup evropské exekutivy však zatím chování polské vlády neovlivnil a zdroje z komise nyní připouštějí, že kroky, které měly polskou stranu přimět k přehodnocení situace, byly marné.
Unijní procedura může teoreticky, pokud to jednomyslně schválí členské země EU, skončit v souladu s unijní smlouvou odebráním například hlasovacích práv Polsku v Radě EU. Maďarský premiér Viktor Orbán už ale dal najevo, že Varšavu v jejím sporu s komisí hodlá podpořit.
