Ukrajinské ministerstvo zahraničí si na úterý pozvalo polského velvyslance. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.
Na stránkách polské vlády vznikla anketa, kde si lidé mohou vybrat šest motivů, které by měly zdobit stránky nových cestovních dokladů. Mezi nimi je i sporná Brána rozbřesku ve Vilniusu. Zbylých třináct motivů vybrala speciální komise, kromě jiných také lvovský hřbitov.
Polská vláda vybízí občany, aby si vybrali podobu nových pasů:
Hřbitovní kaple stojí na lvovském Lyčakovském hřbitově v sekci polských vojáků padlých v bojích mezi polskými a ukrajinskými jednotkami v letech 1918–1919. Po rozpadu Rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny včetně Lvova připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.
Ukrajinské úřady jen neochotně po rozpadu SSSR připustily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní „oranžové revoluci“ na Ukrajině. Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za „osvoboditele“ Lvova.
Podle médií panuje nespokojenost i v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu má být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Gotická stavba z počátku 16. století je i důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II. Vilnius, dnes hlavní město nezávislé Litvy, byl v období mezi světovými válkami součástí Polska, po válce metropolí sovětské Litvy.
