Na rozdíl od množství a kvality dálnic se v Polsku s tímto problémem za pětadvacet let téměř nepohnulo. Na znečistěném ovzduší kolem velkých průmyslových aglomerací a velkoměst se vedle aut zásadní měrou podílí vytápění uhlím a výroba elektřiny ve většinou nezmodernizovaných uhelných elektrárnách.
Míra smogu dosahuje v polských velkoměstech desetinásobku znečištění ovzduší v Berlíně a dalších západoevropských velkoměstech. Protože si Polsko při vstupu do Unie vyjednalo „měkčí limity“ pro likvidaci znečišťování i těžbu uhlí a také polské vlády hájí do roztrhání těla jeho pálení v elektrárnách, situace se nelepší. Na rozdíl například od Česka, které už bylo nuceno investovat miliardy do modernizace svých uhelných elektráren. Situaci v Polsku navíc zhoršuje rozšířené používání uhlí k vytápění domů a bytů.
Situace je mnohde katastrofální. „Obyvatel Krakova, který dvě hodiny denně dýchá vzduch na ulici, si škodí podobně, jako kdyby ročně vykouřil 3 700 cigaret,“ uvádí polský deník Rzeczpospolita. V Katovicích nedaleko českých hranic jsou na tom s ekvivalentem 2 500 cigaret jen o něco lépe, a ve Varšavě, kde to vychází na 1 200 cigaret, je to stále šestkrát víc než v Berlíně.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je právě v Polsku 33 z padesáti nejvíce znečistěných měst Evropy. Polsko je jako znečisťovatel vzduchu jednoznačným „lídrem“ Evropské unie. V minulých týdnech byly normy v některých městech ve Slezsku a středním Polsku překročeny více než patnáctinásobně, u některých zdraví škodlivých látek i čtyřicetinásobně.
Smog zahalil polský Krakov (1.2.2017)
Podle studie ekologické organizace Greenpeace zemře na následky smogu v Polsku čtyřicet tisíc lidí ročně. Konzervativnější statistiky uvádějí asi šest tisíc, v každém případě to je víc lidí, než kolik jich zahyne ročně na polských silnicích.
Polský smog však zabíjí i přes hranici. Podle loni zveřejněné studie německé pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zemře na následky „polského smogu“ v Česku ročně přes dvě stě lidí. Nejvíce na Ostravsku, kde před třemi roky vypracovaná studie organizace Envirta zjistila, že přes hranici přichází z Polska polovina celkového smogového znečištění.
Na alarmující a příliš nelepšící se situaci už mnohokrát upozorňoval Brusel. Některé dohody směřující ke snížení emisí ale Varšava zablokovala kvůli svému specifiku výroby více než 90 procent elektřiny z uhlí. Polsko se nadále brání odstavování svých zastaralých elektráren, z nichž dvě třetiny jsou starší třiceti let a znečišťují ovzduší mnohem více než moderní zdroje.
Polští vládní představitelé se sice v minulých letech dušovali, že zvyšování produkce elektřiny se bude dít prostřednictvím zemního plynu, ale v Polsku se začíná stavět nová, byť moderní uhelná elektrárna Ostroleka o výkonu 1 000 MW. A do podpory nerentabilní těžby uhlí nalije vláda Beaty Szydlové další miliardy zlotých.
Pomůže deset miliard?
Přesto se i v ochraně ovzduší v Polsku něco děje. Národní fond ochrany přírody a vodního hospodářství chce do jejího zlepšení investovat v příštích letech 10 miliard zlotých (asi 65 miliard korun), z nichž velká část pochází z fondů Evropské unie. „Zlepšení kvality ovzduší je, bylo i bude naší prioritou,“ uvádí předseda fondu Kazimierz Kujda.
Se smogem se snaží bojovat na vlastní pěst i nejvíce znečištěná města. Například Krakov chce do dvou let zcela zakázat vytápění domů uhlím. Pomohla by i výměna kotlů. Kolem 70 procent těch, které vytápějí polské domácnosti, je totiž zastaralých.
Obyvatelé Polska si znečištění ovzduší všímali už v lednu:
