Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u Smolenska (10. srpna 2017) | foto: AP

Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

  • 431
Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení zahraničního podílu v soukromých médiích by také mohlo dále prohloubit roztržku mezi Varšavou a Evropskou komisí, píše agentura Bloomberg.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) chce nový mediální zákon prosadit už letos na podzim. Detaily zatím nejsou známé, zákon by ale měl být zaměřen na omezení zahraničních společností, jejichž podíl na polském mediálním trhu bude vyhodnocen jako „dominantní“. Poradenská společnost Teneo Intelligence odhaduje, že vláda by mohla stanovit maximální podíl zahraničního kapitálu v polských médiích na 15 procent.

„Cílem je zvětšit pluralitu názorů,“ uvedl pro agenturu Bloomberg ministr kultury Pawel Lewandowski, který se na přípravě nových regulací podílí.

„Pokud máte na trhu tři, čtyři velké mediální skupiny, tak mohou prosazovat své názory a ovlivňovat události, což není v národním zájmu,“ dodal Lewandowski.

Ministr tvrdí, že cílem vlády není „polonizace“ médií, jak nedávno napsal liberální deník Gazeta Wyborcza. Přiznává však, že některé zahraniční mediální domy by mohly v důsledku nové legislativy z Polska odejít. „Civilizované státy nepředávají majoritní podíl na mediálním trhu do zahraničních rukou,“ hájí vládní plány ministr.

Zákon se podle agentury Bloomberg dotkne například německé Bauer Media Group, která kontroluje nejposlouchanější soukromé rádio RMF FM a jeden z největších zpravodajských portálů Interia.pl. Vůči současné vládě je kriticky naladěn také největší bulvární deník Fakt, který vydává Ringier Axel Springer Media.

Zahraniční investoři zatím čekají na detaily chystaného zákona. Americká mediální společnost Scripps Network Interactive, která provozuje největší polskou soukromou televizi TVN, už dala najevo, že „odchylky od stabilního, spolehlivého a nediskriminačního regulačního prostředí“ by představovaly důvody ke znepokojení.

PiS si bere to, co jí patří

Šéf PiS a faktický vládce země Jarosław Kaczyński se domnívá, že soukromá média zkreslují politické zpravodajství, negativně informují o polských zájmech, upřednostňují zájmy svých vlastníků a stojí na straně opozice. Mediální reformu považuje za součást svého tažení proti prohnilému systému, který podle něj v Polsku panuje od pádu komunismu.

PiS po volebním vítězství v roce 2015 ovládla veřejnoprávní média a vysílání státní televize se od té doby naprosto změnilo. „Je obhajobou vládní linie, je neuvěřitelně loajální vůči vládě a kritické vůči opozici,“ řekl iDNES.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. „Na druhou stranu je třeba dodat, že polská veřejnoprávní média vždy byla pod silným politickým vlivem, a to i před posledními volbami. PiS situaci vnímá tak, že si bere to, co jí patří,“ dodává.

Co chce Jarosław Kaczyński?

Šéf PiS věří, že maže pozůstatky komunismu. Bruselské instituce považuje za služebníky

Média u našich severních sousedů jsou výrazně polarizovanější než v Česku. „Už před nástupem PiS k moci existovaly tvrdě konzervativní mediální kruhy, které byly kritické k tehdejší vládě Občanské platformy. Řada těchto novinářů přešla do státní televize a do státního rozhlasu,“ říká Dostál.

„Na druhé straně barikády stojí Gazeta Wyborcza a televize TVN, které jsou vůči PiS velmi kritické.Tato polarizace zabíjí veškerou věcnou diskusi,“ hodnotí stav veřejné debaty v Polsku Dostál.

Kaczyński, který sám na konci komunistického režimu stál v čele opozičního listu Tygodnik Solidarność, nedávno prohlásil, že „dekoncentrace“ vlastnictví polských médií je hlavním úkolem současné vlády po kontroverzní reformě soudnictví. Kvůli zákonům, které podle opozice dají vládě moc nad justicí, Evropská komise na konci června zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video