Polskou účast na cvičení potvrdil ministr obrany Mariusz Błaszczak po čtvrtečním zasedání spojenců v Bruselu. Varšava plánuje stejně jako loni vyslat na cvičení několik strojů F-16.
Cvičení „Steadfast Noon“ podniká Aliance každoročně. Nejde o žádnou novinku. Má prověřit postupy pro případné nasazení odstrašujících jaderných sil.
Tradičně je zaměřeno na procedury při vedení operací za použití leteckých jaderných nosičů a speciální munice, konkrétně taktických jaderných pum B61, které jsou dlouhodobě skladovány na vybraných leteckých základnách NATO v Evropě. „Je to rutinní cvičení, je celé o připravenosti,“ konstatoval britský ministr obrany Ben Wallace.
Letos se má uskutečnit na základně Kleine Brogel v Belgii, kde jsou stejně jako na dalších čtyřech místech v Evropě uloženy americké jaderné zbraně. Kromě Belgie také v Nizozemsku, Itálii, Německu a Turecku.
Do cvičení se zapojí stíhací letouny schopné nést jaderné zbraně, ale také zpravodajské a výzvědné stroje a tankery pro doplňování paliva za letu a konvenční bojové letouny. Pozemní personál procvičuje postupy, jak dopravit zbraně z podzemních bunkrů a vyzbrojit letouny. Nutno dodat, že během cvičení není ostrá munice využívána.
Wicepremier, szef MON Mariusz Błaszczak potwierdził w czwartek, po rozmowach w Brukseli, że w szkoleniu weźmie udział także Polska.
#PAPinformacje
https://t.co/y74FHshlB7
„Protože víme, že náš jaderný odstrašující prostředek je naším konečným odstrašením. Odstrašování je způsob, jak zabránit jakémukoli útoku na spojence NATO a zachovat mír. A ukázali jsme, že jaderný odstrašující prostředek NATO je účinný a funguje. Děláme to po celá desetiletí,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg.
Zajímavostí a zároveň potvrzením špičkových schopností může být skutečnost, že alianční velení dosud v minulosti na tento typ cvičení přizvalo pouze dvě země z bývalého východního bloku. Kromě Polska také Českou republiku.
Čeští letci s gripeny se zapojili už v roce 2017 a naposledy pak loni na základně Aviano v Itálii. České gripeny tam ovšem nepůsobily jako jaderné nosiče, ale v rámci takzvaného programu SNOWCAT (Support Nuclear Operations With Conventional Air Tactics) zajištovaly podporu jaderných operací jako stíhací ochrana útočných strojů.
Letos česká armáda zapojení českých letců neplánuje. „Letci z Čáslavi se do cvičení nezapojí,“ uvedla Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu bez dalšího komentáře.
Důvodem může být letošní mimořádné operační vytížení českých stíhačů, kteří po šest měsíců chránili vzdušný prostor pobaltských republik. A ačkoliv mají české vzdušné síly k dispozici pouze 14 nadzvukových strojů, po celé září střežili nebe hned pěti zemí.
Kromě pobaltského trojlístku Litvy, Lotyšska a Estonska také doma nad Českem a nově nad sousedním Slovenskem, které vyřadilo staré stíhačky MiG-29 ruské výroby a na dodávky nových amerických strojů teprve čeká.
Další krok Varšavy
Opětovné zapojení polských vzdušných sil do cvičení zapadá do snah Varšavy o přijetí do aliančního programu sdílení jaderného odstrašení, takzvaného „Nuclear Sharing“.
Tedy, že by na vybranou leteckou základnu na území Polska mohly být pod dohledem Američanů umístěny jaderné zbraně a polští piloti by se na strojích F-16 (později také na F-35) spolu s americkými kolegy aktivně připravovali na případné shození těchto pum v případě války v Evropě.
Podle analytika Adama Potočňáka z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií brněnské Univerzity obrany je polská snaha možná radikálním, avšak logickým důsledkem zásadně se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě, kterou podkreslují opakované výhrůžky jadernými zbraněmi ze strany Ruska.
„Varšava dávala kuloárně najevo svůj zájem o vstup do programu již v několika uplynulých letech, průzkum z letošního jara pak ukázal, že až dvě třetiny obyvatel země se vyslovují pro to, aby Polsko disponovalo nějakou formou nukleárního odstrašení,“ konstatoval.
Doktor Adam Potočňák (CBVSS): Polská snaha o vstup do aliančního #NuclearSharing je možná radikálním, avšak logickým důsledkem zásadně se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě, kterou podkreslují opakované výhrůžky jadernými zbraněmi ze strany Ruské federace.
1/15 https://t.co/GxF94HpUE0
Kromě USA disponují jadernými zbraněmi pouze dva spojenci - Británie a Francie. Američané pro praktické rozprostření svého „nukleárního deštníku“ proto sdílejí jaderné zbraně na území několika evropských spojenců.
V rámci tohoto programu pod velením NATO jsou na vybraných leteckých základnách v Nizozemsku, Belgii, Německu, Itálii a Turecku uskladněny americké jaderné pumy a vzdušné síly z těchto států spolu s Američany aktivně trénují jejich použití prostřednictvím vlastních letadel typu F-16 nebo Tornado (Německo) a v budoucnu také F-35.
V dobách míru k nim mají standardně přístup jen příslušníci amerického letectva sloužící v dané zemi, v případě rozsáhlého válečného konfliktu v Evropě ale může dojít k takzvanému „propůjčení“ těchto zbraní pro potřeby obrany dané země. Pumy samotné ovšem nadále zůstávají vlastnictvím USA a jejich hypotetické použití by bylo společným rozhodnutím USA a dané země.
Podle Potočňáka je nutné nejnovější polskou iniciativu číst v kontextu probíhající války na Ukrajině, zrušení bezjaderného statusu Běloruska, pravděpodobné přítomnosti ruských jaderných zbraní v exklávě Kaliningrad a nedávné ruské mobilizace.
„Polsko má dokonce vlastní, byť omezené, zkušenosti s programem vývoje vlastních nukleárních zbraní, který pod vedením Silwestera Kaliskeho dosáhl vrcholu v druhé polovině 70. let, přičemž sám Kaliski zahynul za ne zcela jasných okolností při autonehodě v roce 1978,“ připomněl.
Rusko chystá vlastní cvičení
Krátce po aliančním cvičení chystá tradiční prověrku svých jaderných sil i Rusko. Kreml ovšem opakovaně hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině, pokud se Kyjev pokusí osvobodit Ruskem okupovaná a nedávno nelegálně anektovaná území.
Lídři NATO dali opakovaně najevo, že by Moskva musela počítat s tvrdými následky. „Jakékoli použití jaderných zbraní by zásadně změnilo povahu konfliktu a mělo by vážné důsledky. Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést,“ prohlásil šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Rusko na Ukrajině přišlo o 90 tisíc vojáků, přiznávají zdroje z FSB |
Spojenci podle jeho slov ruský jaderný arzenál nepřetržitě monitorují a dosud nezjistili žádnou nebývalou aktivitu. Na dotaz, zda je možné rozlišit přípravy na cvičení od příprav na skutečný jaderný útok, Stoltenberg uvedl, že spojenci mají velmi dobré zpravodajské informace a „sledují ruské jaderné síly už po celá desetiletí“.
Upozornil, že základním účelem jaderného odstrašení NATO je udržení míru, odrazení od agrese a zabránění nátlaku na spojence. „Okolnosti, za kterých by NATO možná muselo použít jaderné zbraně, jsou extrémně vzdálené,“ dodal po jednání ministrů obrany.
Ti probrali mimo jiné aktuální stav připravenosti systémů jaderného odstrašení, které mají Rusko odradit od jaderné eskalace války na Ukrajině.
Jaká by byla reakce ovšem lídři Aliance nekomentovali. „Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ uvedl pouze americký ministr obrany Lloyd Austin.
.@SecDef: @NATO continues to make clear that we will not be dragged into Russia’s war of choice. #WeAreNATO https://t.co/4OlgXslsxv
