Čtrnáctiletou dívku deportovali do koncentračního tábora z východopolského Zamośće společně s její matkou Katarzynou. S číslem 26947 byla zařazená mezi politické vězně. Už v březnu následujícho roku ji však nacisté zavraždili injekcí, kterou Czesławě vpíchli přímo do srdce, napsal izraelský deník The Jerusalem Post.
Marina Amaral (@marinamaral2) a Brazilian artist, an expert in colorization of b&w pictures, created a colorized version of the registration image of Czesława Kwoka. 4/4 https://t.co/Dp18k30HZm
Příspěvek s kolorovanými fotkami od svého uveřejnění vyvolal nepřetržité otázky a diskuse nad tím, co musely děti vězněné v osvětimském táboře vytrpět. „Podle svědectví jednoho z přeživších, Wilhelma Brasse, který registrační fotografii Kwokové pořídil, byla dívka krátce předtím zbita jednou z dozorkyň. Proto je na snímku vidět, že má roztržený ret,“ uvedl osvětimský památník.
Barevné fotky osloví větší množství lidí
Fotografii Czesławy Kwokové kolorovala brazilská umělkyně Marina Amaralová, která je odbornicí právě na barvení černobílých snímků. „Kolorování těchto fotografií je velmi účinný způsob, jak oslovit lidi, kteří by jinak neměli nejmenší zájem dozvědět se něco víc o naší minulosti,“ uvedla Amaralová.
Na barevné verzi fotografie jsou velmi dobře vidět stopy bití, ke kterým došlo krátce před jejím pořízením. Vedle krvácejících rtů má dívka také podlitiny v obličeji. Registrační snímek byl pořízen z několika různých úhlů. Na třetí fotografii, kde má Kwoková na hlavě šátek, vypadá viditelně vystrašená. Snímky s pokrývkou hlavy byly součástí registrace v osvětimském táboře. Zatímco muži byli fotografováni v klobouku či baretu, ženy měly na hlavě právě takový šátek, uvedl The Jerusalem Post.
Do Osvětimi byla deportována také Czesławina matka.
Czesława Kwoka was born on 15 August 1928 in Wólka Złojecka, a village in Zamość region. She arrived at #Auschwitz on 13 December 1942 in a transport of 318 women. Her mother Katarzyna was also deported. She received number 26949 & perished in the camp on 18 February 1943. 3/4 https://t.co/nbjeKbrEDb
Fotografie zaujaly také organizace zabývající se lidskými právy, známé osobnosti a novináře z celého světa. „Pouhé prohlížení těchto fotografií je srdcervoucí. Podmínky, ve kterých tito lidé museli žít, jsou nepředstavitelné. Vidím v jejich očích bolest a chtěl bych je zachránit. Jakékoliv fotografie z Osvětimi se mě pochopitelně velmi dotýkají,“ komentoval snímky jeden z přeživších holokaustu Noam Weizmann.
Snímky vzbudily na sociálních sítích velký zájem
Pro mnoho uživatelů sociálních sítí, to bylo právě použití barvy, co je na snímcích zaujalo. Elizabeth Schumacherová na Twitteru například napsala, že na kolorované fotografie nemůže přestat myslet. „Černobílé fotografie dělají věci vzdálené a nepřítomné, jednodušeji stravitelné, je to trvalý předmět minulosti, který nemusí být konfrontován,“ uvedla.
„Je to skutečně dojemná práce umělkyně, která přivedla odvážnou čtrnáctiletou dívku opět k životu. Czesława Kwoková zemřela před pětasedmdesáti lety, ale barvy snímkům dodaly bezprostřednost. Její osud je tak stejně naléhavý v přítomnosti stejně jako v minulosti,“ napsala Sheila Robertsová.
V reakci na pozornost umělkyně Amaralová uvedla, že je ohromená a pyšná. „Vidím, jak se o příběhu Czesławy mluví v tolika různých zemích. Jsem ráda, že jsem mohla pomoci vysvětlit její příběh“.
