Gersdorfovou očerňují provládní média a na Twitteru je proti ní vedena nenávistná kampaň podle heslem „Wypierdalaj,“ které lze přeložit jako táhni, vypadni či odprejskni. Na její sekretariát chodí od loňského srpna (anonymní) pohlednice se vzkazem: „Vážená paní předsedkyně, vypadni!“
Až nyní se Gersdorfová i veřejnost dozvěděly, že štvaní zřejmě inicioval Wytrykowski, který na nejvyšší soud nastoupil loni. Tento bývalý náměstek ministra spravedlnosti je u soudu členem nové vládou řízené disciplinární komory.
Wytrykowski obvinění popírá, hovoří proti němu ale vynesené zprávy z aplikace WhatsApp, které si vyměňovali provládní zástupci justice.
V jejich prostředí se pohybovala i Emilia S., žena jednoho z intrikánů, s nímž se nyní rozvádí. Ta přiznala, že na objednávku v provládních médiích špinila zastánce nezávislé justice a to i s pomocí důvěrných spisů, například z generální prokuratury.
Útok mířil hlavně na Gersdorfovou a prezidenta sdružení nezávislých soudců Iustitia, informoval švýcarský deník Tagesanzeiger.
Šestašedesátiletá Gersdorfová je trnem v oku konzervativní nacionalistické vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Postavila se totiž proti justiční reformě, která podle kritiků posiluje vliv politiků na soudy. „Braňte každý centimetr čtvereční právního státu,“ vyzvala v roce 2017 všechny polské soudce.
Útok na soudy jako projev odklonu od demokracie
Vláda soudcům nejvyššího soudu snížila věk pro povinný odchod do penze ze 70 na 65 let. PiS to zdůvodňovala potřebou zefektivnit práci tohoto justičního orgánu a očistit jej od údajně zkorumpovaných soudců.
Nebudeme financovat diktaturu, hrozí Jourová Polákům zastavením dotací |
Gersdorfová tak měla úřad opustit loni v červenci, což však odmítla učinit. Na její podporu vyšly do ulic tisíce Poláků. V prosinci se ji zastal Soudní dvůr EU, když penzionování soudců definitivně zrušil. Polský prezident Andrzej Duda obvinil soud EU z vměšování do vnitřních záležitostí Polska.
Řádné šestileté funkční období skončí Gersdorfové v dubnu 2020. Vládou kontrolovaný ústavní soud chce ale nyní přezkoumat, zda vzpurní soudci nejvyššího soudu nebyli jmenováni protiústavně. To by mohlo vyústit až ve zneplatnění jejich rozhodnutí.
Disciplinární komora může za určitých okolností propustit každého z přibližně 10 000 polských soudců. Komora a další součásti justiční reformy jsou podle Evropské komise v rozporu s unijním právem. Verdikt ve sporu Bruselu s Varšavou má už brzy vynést soud EU. Do té doby hodlá Gersdorfová rozhodnutí komory ignorovat.
Podle řady pozorovatelů se Polsko odvrací od liberální demokracie. Americká historička Anne Applebaumová charakterizovala tamní režim už v roce 2016 jako „neliberální demokracii“. Slovensko-český ekonom Dalibor Roháč loni napsal, že Polsko není demokratický, nýbrž autoritářský stát.
Protesty v Polsku proti snaze vlády omezit nezávislost justice (19.7.2017):
