Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů v Praze na ministerstvu životního prostředí významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.
Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. „Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat,“ řekl.
„Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády,“ doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Podle Půty je nutné najít mechanismus na dlouhodobé řešení problému, aby se země nemusely kvůli každé jednotlivosti obracet k evropskému soudnímu dvoru.
„Bavíme se o budoucnosti těžby na nějaké období a o tom, za jakých okolností bychom byli ochotni jako česká strana ukončit soudní spor, respektive dohodu dostat do této podoby tak, aby byla pro obě strany akceptovatelná,“ dodal Brabec.
Za českou stranu dnes jednali mimo jiné náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek nebo právě Půta, Polsko zastupoval náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński či maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski. Brabec se jednání neúčastnil.
„Jsme toho názoru, že problém je třeba vyřešit při dvoustranných jednáních, a ne ho eskalovat na úrovni Evropské unie. Letos v květnu byla uzavřena provizorní dohoda, ta má být podle našeho stanoviska základem pro další jednání,“ řekl novinářům náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Záležitost se musí rychle ukončit, dodal.
Podle něj záleží na české straně, zda peníze určené k financování různých projektů budou poslány přímo do České republiky, Libereckého kraje, nebo do unijního rozpočtu v případě pokračování sporu na úrovni EU.
Maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski varoval, že pokud státy nenaleznou dohodu, nebude Polsko dávat peníze na společné projekty samospráv obou zemí. Polsko odmítá platit pokuty a zároveň financovat projekty.
Jabloński míní, že dlouhotrvající jednání způsobily politické příčiny. Je podle něj nutné najít uspokojivé řešení pro obyvatele Libereckého kraje i Polska. Zmínil, že během jednání se ze strany některých osob objevily nepřijatelné požadavky.
Jabloński doplnil, že se v posledních čtyřech měsících objevily důvody i pro to, aby Polsko jednání ukončilo či přerušilo. „Ale neudělali jsme to, protože věříme, že takové věci je třeba řešit prostřednictvím dialogu,“ dodal náměstek.
Podle premiéra Andreje Babiše nejde o politickou, ale odbornou záležitost, což zopakoval i v pátek. „V Polsku se zdá, že se to stalo nějakou politickou záležitostí. Mně se nechce věřit, že by pan Morawiecki skutečně dělal ty věci, které komunikují média,“ uvedl premiér.
Babiš nezasahoval
Jako předseda vlády o věci nikdy nejednal, činí tak experti, řekl. Česko se na Polsko obracelo už před několika lety, odezva však nebyla žádná, uvedl Babiš. „Polská strana měla dostatek času na to, aby tento problém řešila, bohužel ho nechtěla řešit,“ poznamenal. Bylo proto nutné záležitost řešit přes Evropskou komisi.
Podle Babiše současný spor ale nemůže narušit vzájemné vztahy v rámci Visegrádské skupiny (V4), kam kromě Polska a Česka patří i Slovensko a Maďarsko. „Z naší strany určitě ne,“ uvedl.
Podle Česka důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole Turów.
Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.
Polsko má platit denně půl milionu eur za to, že nezastavilo těžbu v dole Turów |
Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki poté obvinil Česko, že se v řešení sporu chová „absolutně bez dobré vůle“. Premiér kvůli tomu zrušil i plánovanou čtvrteční cestu na demografický summit v Budapešti, kterého se ve čtvrtek zúčastnil také Babiš. Ten novinářům řekl, že se mu nechce věřit, že by Morawiecki nedorazil kvůli Turówu. Nejde podle něj o politickou, ale odbornou záležitost.
Mluvčí polské vlády Piotr Müller podle agentury PAP ve čtvrtek uvedl, že na stole je nabídka pomoci regionu dotčenému těžbou v Turówu v řádu 40-50 milionů eur (1 až 1,25 miliardy korun), o které byl informován rovněž český velvyslanec v Polsku. Ivan Jestřáb byl pozván na ministerstvo zahraničí, kde jej náměstek ministra Szymon Szynkowski vel turow Sek informoval o návrhu na ukončení sporu, uvedl mluvčí Müller podle serveru Forsal.pl.
Morawiecki zrušil kvůli Turówu cestu na summit. Nechci tomu věřit, řekl Babiš |
České ministerstvo zahraničí na Twitteru informovalo, že velvyslanec ve Varšavě nebyl předvolán, pouze diskutoval o záležitostech kolem Turówa na polském ministerstvu zahraničí. Jde podle něj o běžnou diplomatickou praxi. „Jsme i nadále připraveni pokračovat s Polskem v jednáních o řešení tohoto složitého mezinárodního sporu,“ poznamenala česká diplomacie.
Těžká technika na Kralickém Sněžníku
Důl Turów není jediný spor mezi ČR a Polskem v posledních letech. Letos v srpnu požádalo české ministerstvo životního prostředí Evropskou komisi, aby přezkoumala výstavbu rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku, reakci z Bruselu lze očekávat během jednoho až tří měsíců.
Ekologické organizace opakovaně upozorňují na to, že se při stavbě porušují stanovené podmínky ochrany přírody. Podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje.
Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po turistické stezce podél hranice na polské straně. V rozporu s povolením i s projektem vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Kvůli stavbě už vznikla česko-polská odborná komise, která zjistila dílčí pochybení investora rozhledny i dodavatele.
Polský odpad na Moravě
V lednu 2019 upozornili policisté na nelegální dovoz odpadu do Moravskoslezského kraje.
Ve Starém Městě u Frýdku-Místku byl objeven sklad odpadu, který tam nelegálně navezla polská firma. O likvidaci 650 tun nebezpečných odpadů se nakonec muselo postarat město, které se na likvidaci dohodlo se společností Aquatest.
Práce trvaly od března do května 2019, místo původně odhadovaných osmi milionů korun stály nakonec práce 15 milionů. V reakci na podobné případy (kromě Starého Města se odpad z Polska objevil například v Bohumíně) spolu opakovaně jednali ministři životního prostředí ČR a Polska, kteří se dohodli na užší spolupráci inspekcí životního prostředí i policií obou zemí při zásazích proti takzvaným odpadovým mafiím.
Přísné kontroly pro polské potraviny
Koncem roku 2014 si polský ministr zemědělství Marek Sawicki stěžoval, že české dozorové orgány uplatňují vůči potravinám dováženým z Polska nepřiměřeně přísné kontroly. Polsko kvůli tomu dokonce zvažovalo podání stížnosti Evropské komisi.
Česká strana diskriminaci polských producentů od počátku popírala. Spor se zklidnil po prosincové schůzce Sawického s jeho českým protějškem Marianem Jurečkou. Polský ministr zemědělství po setkání prohlásil, že jeho země považuje spor za uzavřený.
