Čtyři stroje F-16 polských vzdušných sil a zhruba 150 vojáků obsluhy budou operovat ze zatím nespecifikované základny v Kuvajtu. Zapojit se mají do průzkumných a monitorovacích misí v Iráku a v Sýrii.
Šedesátka příslušníků polských speciálních sil pak má být nasazena přímo v Iráku. Jejich úkoly zatím nejsou známy, ale obecně se předpokládá, že se zaměří na výcvik iráckých jednotek a jejich mentorování.
Výcvikovou misi připravují i ČešiVýcvikovou misi v Iráku připravuje i Česká republika. Ještě v červnu má začít v zemi působit pětatřicetičlenný armádní tým leteckých poradců, který irácké armádě pomůže s výcvikem pilotů pro letouny L-159. Instruktoři by měli školit irácké vojenské piloty, pozemní technický personál a další experty v široké škále aktivit, které souvisejí se samotným létáním, ale také bojovým nasazením a technickou údržbou letounů L-159, jež si Irák z Česka pořizuje. Mise by měla trvat do konce roku 2018. |
„Věřím, že čtyři stroje F-16, určené k průzkumné misi, budou nasazeny na Blízkém východě už před summitem NATO,“ oznámil polský ministr obrany Antoni Macierewicz.
Alianční summit se uskuteční ve Varšavě počátkem července a jedním z hlavních témat schůzky má být mimo jiné posílení vojenské přítomnosti NATO na východní hranici, tedy i v Pobaltí a Polsku. „Nejde jen o otázku bezpečnosti jižního a východního křídla,“ vysvětlil Macierewicz, proč se Polsko odhodlalo posílit vojensky širokou koalici proti islamistům.
Plánované nasazení kritizuje polská opozice s tím, že by vláda nejprve měla o nasazení vojáků do boje proti islamistům podrobně informovat parlament. Místopředseda opoziční Občanské platformy a bývalý ministr obrany Tomasz Siemoniak vyzval, že by „nic nemělo zůstat utajováno“, pokud mají polští vojáci riskovat své životy.
„V takových závažných otázkách, jako je vyslání polských vojáky do válečných operací, by měly být poslancům a především veřejnosti předkládány úplné a spolehlivé informace,“ řekl Siemoniak.
Oznámení o polské vojenské účasti přivítaly Spojené státy. Ministr obrany Ash Carter ve zvláštním prohlášení uvedl, že rozhodnutí Varšavy přispěje k trvalé porážce islamistů. Úsilí o porážku takzvaného Islámského státu podle jeho slov musí být globálním podnikem, protože islamisté představují globální hrozbu.
„Rozšíření zdrojů určených k boji nám umožní dále urychlit kampaň. Jsem vděčný za smysluplné kroky polské vlády,“ uvedl s tím, že se na polské účasti definitivně dohodl se svým protějškem už před týdnem na okraj schůzky šéfů obrany NATO v Bruselu.
Carter připomněl také příspěvek Nového Zélandu, který chce v Iráku udržet 143 svých vojenských výcvikových instruktorů až do listopadu 2018, plánuje nasazení transportního stroje C-130 Hercules na podporu koaličních operací a uvolní milion dolarů na financování stabilizace Iráku.
