Učitelé cizích jazyků a také výpočetní techniky jsou zvlášť na základních školách nedostatkovým zbožím.
Nejvíce tím trpí výuka na druhém stupni škol, zejména v sedmých třídách. Ve své nejnovější výroční zprávě, která bude dnes zveřejněna, na to poukazují školní inspektoři.
Inspektoři letos zkontrolovali 748 základních škol. Zjistili, že 45 procent učitelů výpočetní techniky a cizích jazyků nemá požadované vzdělání. Navíc platí: čím menší město, tím hůř se shání dobrý učitel.
"Situace je pořád špatná, přestože se proti tomu snažíme dělat, co se dá. Připravili jsme sérii školení hlavně pro učitele jazyků," potvrzuje závěry inspektorů Karel Tomek z ministerstva školství.
Školení mají učitelům jazyků pomoci nejen s tím, aby své žáky o pár lekcí předehnali, ale hlavně s tím, aby dokázali úspěšně složit přijímačky na vysokoškolské dálkové studium jazyků.
Školy toho žáky na počítači moc nenaučí
Chcete-li, aby vaše dítě ovládalo počítač a domluvilo se cizím jazykem, zaplaťte mu doučování. Výuka těchto předmětů ve školách za nic nestojí. Ve své zprávě to kritizují školní inspektoři.
Základní škola v pražské Londýnské ulici patří k výjimkám. Když tu děti probírají v dějepise kapitolu o starověkém Řecku, ze všeho nejdřív zamíří k počítačům. Na internetu si vyhledají vše potřebné: mapy, životopisy klíčových politiků i vojevůdců a také nepřátel země. Je to trochu náročné na organizaci výuky. Počítačová učebna je tu však permanentně plná.
Děti se u deseti počítačových monitorů střídají ve skupinkách, třída po třídě. Během jedné vyučovací hodiny poslouží učebna i padesáti žákům, vytížená je na sto procent. Počítač je tu zkrátka neodmyslitelnou součástí výuky čehokoli.
Podle školních inspektorů by tomu tak mělo být všude. Jenomže není. Většina škol, jak kritizují inspektoři ve své výroční zprávě, využívá počítač jen k výuce výpočetní techniky. "Problém je v osnovách. Jsou tak našlapané, že mnohdy není čas dělat s dětmi v jednotlivých předmětech něco navíc, třeba právě brouzdat na internetu," vysvětluje ředitel pelhřimovské základní školy Luděk Charouzek.
Inspektoři však říkají něco jiného. "Využití počítačů v hodinách jiných předmětů než informatiky je minimální. Učebny jsou vytíženy jen ze dvou třetin," píší ve své zprávě, která bude oficiálně zveřejněna až dnes.
Výsledek? Děti sice umějí vytvořit vlastní internetovou stránku či jednoduchý program, ale to hlavní, tedy najít a zpracovat potřebné informace, se ve škole nenaučí. "Náročnější práci s počítačem nezvládají hlavně absolventi středních odborných škol a učilišť, i když se to léta učí ve školách. Většina musí absolvovat doškolovací kurz," upozornila Ivana Drmolová z brněnského úřadu práce.
Příčina je i v učitelích samých. Zejména na základních a středních odborných školách vyučují práci s počítačem učitelé, kteří k tomu nemají potřebné vzdělání. Stejné je to i s výukou cizích jazyků - další dovednosti, bez které se už dnes nikdo neobejde.
Angličtinář, který má před svými žáky náskok pouhé tři lekce v učebnici, není žádnou výjimkou. Nekvalifikovaných učitelů výpočetní techniky a angličtiny napočítali inspektoři v kontrolovaných školách pětačtyřicet procent. "Sehnat kvalitního učitele je skoro zázrak. U cizích jazyků je to ještě těžší než u informatiky," tvrdí ředitel olomoucké základní školy Jan Hándl.
Poznal to nedávno na vlastní kůži. "V červnu mi odešla kvalifikovaná angličtinářka. Sehnat za ni náhradu bylo skoro nemožné. Přijal jsem sice absolventku filozofické fakulty, jenomže ta neměla žádnou praxi, což se na výuce odrazilo, takže jsme se po dvou měsících zase museli rozloučit," řekl Hándl.
Důvod, proč jsou mladí angličtináři a informatici nedostatkovým zbožím, je nasnadě: školy jim nabízejí ve srovnání se soukromými firmami mizivé platy.
