Rysy budou zoologové sledovat i během letošní zimy. Používají nejmodernější metody, které jim umožní sledovat nejen počty zvířat, ale i jejich pohyb a konzumaci kořisti.
Přímo v přírodě zahlédnou zoologové rysy jen výjimečně. Víc možností jim nabízí nepřímé pozorování. Sledování rysích stop, trusu nebo zbytků potravy. Odborníci zvířata sledují také pomocí kamer či fotopastí. To jsou vlastně dva fotoaparáty opatřené čipem, který, když zaznamená pohyb, zapne spoušť. Tyto přístroje se nejčastěji umisťují dva naproti sobě na kraj stezky, kudy rysi chodí.
rys ostrovidRys se v dávné historické době vyskytoval téměř v celé Evropě. Devatenácté století zaznamenalo jeho ústup ze západní Evropy. V současné době jsou místa přítomnosti rysa například na Šumavě, v Karpatech, na Balkáně, ve švýcarských Alpách a v severním Rusku. |
"Fotoaparáty pak samozřejmě zvěční vše, co se v jejich okolí pohne, od nejmenších živočichů až po lidi. Snímky pak pochopitelně musíme vytřídit," vysvětlila Jana Zvettlerová ze správy Národního parku a CHKO Šumava.
Zoologové využívají pro sledování rysů i genetické metody. Získávají DNA zvířat z tkání, chlupů, trusu a ze slin. Pomáhá jim také telemetrie, což je zkoumání zbytků rysí kořisti.
Právě touto metodou zjistili, že hlavní kořistí rysa je v téměř 72 % srnec, ve více jak 13 % jelen a dále menší savci, například prasata a hlodavci. Ulovená potrava pak rysovi vydrží průměrně tři dny.
"Na Šumavě získáváme data o pohybu rysů pomocí GPS díky záznamům z obojků, kterými jsou rysi a další savci vybaveni. V pravidelných intervalech dostáváme pomocí sms informace o aktivitách sledovaných jedinců," sdělil Luděk Bufka, referent oddělení zoologie Správy NP a CHKO Šumava.
V průběhu zimy 2009–2010 zoologové nainstalovali na ploše téměř 700 km čtverečních na 57 lokalitách celkem 114 fotopastí.
Rys ostrovid vyfocený fotopastí
Přišli tak na to, že se na Šumavě pohybuje minimálně 10 samostatných jedinců rysa a osm koťat. Odborníci také vysledovali pět skupin samic s mláďaty.
V průměru mají zdejší rysové dvě mláďata. Do věku dvou let ale každé druhé zemře. Podlehne nemoci nebo se stane kořistí predátora.
Samci mají svá teritoria na ploše zhruba 430 kilometrů čtverečních, samice na 280 kilometrech čtverečních. Denně samci nachodí na úseku dlouhém 4 km až 21 kilometrů. Pohybují se tam a zpět nebo v lokalitě různě krouží. Kojící samice pak na úseku 2,1 km nachodí asi 400 metrů.
"Smutným zjištěním je, že sedm rysů bylo upytlačeno a bohužel pytláctví stále trvá. V letech 1989–2006 bylo na Šumavě potvrzeno 56 případů pytláctví," řekl Bufka.
