"Městské části se mohou zadlužovat a nemusí se nás ptát, jedině když chce věřitel ručit za půjčku majetkem, tak musí mít náš souhlas," dodala Javornická. Ujistila však, že městské části, ačkoli některé mají poměrně vysoké deficity, nejsou příliš zadlužené.
"Kupodivu není celkový dluh městských částí příliš vysoký. Vloni činil celkem asi 300 milionů korun. Letos asi trochu stoupne, protože Praha 13 si vzala úvěr na stavbu nové radnice, ale jinak nejsou nuceny k vysokým investicím. Většina velkých výdajů totiž spadá na hlavní město," řekla ředitelka odboru.
|
Jak vloni hospodařily městské části |
|
Největší ztráty Největší přebytky |
Tomu, že by neuměly s penězi hospodařit, se radnice s nejvyššími deficity brání.
"Nezasvěcenému se zdá, že je to dluh. Opak je pravdou," hájí se Jarmila Šírová, mluvčí radnice Prahy 4, kde měli vloni ve srovnání s ostatními částmi vůbec nejvyšší ztrátu ve výši 38 milionů korun.
Záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji podle Šírové vznikl tak, že radnice utrácela peníze našetřené z minulých let, které nejsou zahrnuty do příjmů minulého roku, ale do výdajů ano.
Obdobné vysvětlení podal i mluvčí Prahy 3, která čtvrtou městskou část následuje. "V předchozích letech jsme měli výrazné přebytky, takže ty jsme vloni vydali například na nástavby v Jilmové ulici, tam šlo asi pětatřicet milionů korun.
Na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad jsem vydali více než čtyřicet milionů," řekl Petr Blažek z Prahy 3. "V žádném případě 'neprojídáme' víc, než dostaneme," řekl Blažek.
Magistrát si v minulosti stanovil, že splácené dluhy by neměly překročit čtyřicet procent příjmů městské části. "Pak bychom se snažili radnici donutit k úsporám," řekla Javornická. K tomu podle ní nikdy nemuseli sáhnout.
