Je to téměř půl na půl: 56 procent lidí si nechce v ordinaci vůbec nic připlácet, ale 44 lidí proti tomu nic nemá.
Vyplynulo to z výzkumu veřejného mínění, který pro MF DNES zpracovala agentura Median na reprezentativním vzorku 520 lidí.
Ochotu připlácet si u lékaře dávají najevo hlavně vysokoškoláci. Každý třetí z nich říká, že si rád připlatí. Rozdíl je však v tom, jak hluboko jsou Češi ochotni sáhnout do peněženky. Nejčastěji jde o stokoruny.
Celých 70 procent lidí je ochotných si ročně připlatit v ordinaci až pět set korun. Ale jen každý desátý by klidně dal až dva tisíce.
"Je to docela dost lidí. Na Slovensku, než začaly reformy, průzkumy ukazovaly, že jen třetina lidí je nakloněna k připlácení," komentuje výsledek David Marx, který se zabývá hodnocením kvality lékařské péče v Česku.
"Bez připlácení to nepůjde. Jsme v rámci Evropy rarita. Všude pacient nějak připlácí a nikde ubohé babičky neumírají v příkopech s desetikorunou v ruce, protože by neměly na doktora," dodává David Marx.
Jenže v Česku se až do voleb nic nezmění. Sociální demokraté nechtějí nejméně osm měsíců o jakékoliv spoluúčasti ani slyšet.
Odvolání ministryně Milady Emmerové, která od počátku prosazovala bezplatné zdravotnictví, a nabídka křesla ministra Davidu Rathovi, který se naopak nikdy netajil tím, že by si každý měl mít šanci připlácet, však otevírá dveře diskusi o možné spoluúčasti pacientů.
"Je to politicky citlivá věc," míní prezident České lékařské komory David Rath. "Na druhou stranu každý ví, že praxe připlácení už pololegálně stejně běží, takže by stálo za to, se nad tím zamyslet a najít důstojné řešení. Chceme-li platit nové onkologické léky, pak asi nemůžeme mít mazání na bolavé koleno hrazené z veřejného pojištění," říká.
Podle něj se v ČSSD při přemítání nad volebním programem už začíná uvažovat o tom, že by se Česká republika mohla inspirovat v sousedním Německu a Rakousku, kde se například připlácí za jídlo v nemocnici.
"A to už je určitý posun, který otevírá dveře další diskusi nad spoluúčastí," dodává Rath.
"Je možné si představit určitý poplatek za dlouhodobý pobyt v nemocnici, za lůžko, za stravu, ale nechal bych to na odbornících," opatrně připouští ministr Zdeněk Škromach (ČSSD), dočasně pověřený řízením ministerstva zdravotnictví.
Zatím se však všichni shodují s výrokem premiéra Jiřího Paroubka: "Do voleb se nic nezmění."
Co si myslí lidé o placení u lékaře
BYLI BYSTE OCHOTNI SI U LÉKAŘE PŘIPLÁCET?ANO 44 %
NE 56 %
KOLIK BYSTE BYLI OCHOTNI ROČNĚ PŘIPLATIT?
do 500 korun 70,8 %
do 1000 16,7 %
do 2000 9,4 %
do 5000 2,5 %
do 10 000 0,6 %
PODLE VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ
do 500 korun 86,0 %
do 1000 10,3 %
do 2000 3,7 %
do 5000 0,0 %
do 10 000 0,0 %
VYUČENÍ
do 500 korun 78,6 %
do 1000 15,9 %
do 2000 4,5 %
do 5000 1,0 %
do 10 000 0,0 %
S MATURITOU
do 500 korun 64,0 %
do 1000 16,8 %
do 2000 14,3 %
do 5000 3,1 %
do 10 000 1,8 %
VYSOKOŠKOLSKÉ
do 500 korun 29,4 %
do 1000 33,3 %
do 2000 25,5 %
do 5000 11,8 %
do 10 000 0,0 %
PODLE POHLAVÍ
muži ženy
do 500 korun 68,6 % 73,0 %
do 1000 16,1 % 17,4 %
do 2000 11,9 % 6,9 %
do 5000 2,7 % 2,3 %
do 10 000 0,7 % 0,4 %
Zdroj: průzkum agentury Median pro MF DNES, odpovídalo 520 lidí starších 15 let
