Politolog Vít Hloušek
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 14. října 2008 do 17:40
OTÁZKA:
Klíčovou roli v sestavování koalice bude určitě hrát ÖVP. Myslíte si, že sestaví vládu velké koalice s SPÖ a nebo po tragické Haiderově smrti dají přednost spolupráci s pravicovými stranami? Spory mezi předsedy FPÖ a BZÖ byly totiž tímto vyřešeny. Děkuji.
Petr
ODPOVĚĎ:
Už jsem odpovídal s tím, že pravděpodobnější je obnova velké koalice, ostatně předseda lidovců dnes vyzval sociální demokraty k urychlenému zahájení jednání.
14.10.2008 17:31
OTÁZKA:
Proc prave v Rakousku jsou takto extremni a prekonane nazory stale popularni?
Renata
ODPOVĚĎ:
Není to jen v Rakousku, pravicové populistické strany nebo obecně populistická politika je na vzestupu ve více zemích. Někde na sebe bere podobu radikálně euroskeptických stran (Skandinávie), někde jsou na vzestupu tradiční populistické strany (Rakousko), někde se populistickými stávají dosud umírněné formace (Švýcarsko). Já osobně si nemyslím, že všechny tyto jevy mají jednu stejnou příčinu, vždy je potřeba zkoumat konkrétní kontext. V případě Rakouska, jak už bylo napsáno, se spíše než o reakci na objektivní potíže jedná o určité formy společenských obav z nového, cizího, neznámého. Ale upřímně řečeno, proti tomu není žádná společnost imunní, ani ta česká ne. Bude zajímavé, jak se bude česká společnost chovat, až ještě více zbohatneme a začneme se bát, že nás o náš standard někdo (noví členové EU, cizinci a já nevím kdo ještě) připraví...
14.10.2008 17:35
OTÁZKA:
I když volby jsou tajné. Prozradíte, koho byste v současnosti v Rakousku volil vy a proč?
Volič
ODPOVĚĎ:
Volil bych jednu ze stran velké koalice, kterou neprozradím (zkuste hádat), domnívám se, že politika těchto stran je poměrně racionální. Problém současné velké koalice, jejíž rozpad byl příčinou letošních předčasných voleb, nebyl v tom, že by strany měli nesladitelné názory, ale jaksi spolu nedokázaly v koalici efektivně komunikovat.
14.10.2008 17:37
OTÁZKA:
Je Rakousko považováno spíše za eurooptimisticke nebo europesimisticke, myšleno z pohledu politiky, ale take názoru občanů? Dekuji
Nela
ODPOVĚĎ:
Postoje rakouských stran k EU byly dlouhodobě poměrně rezervované, dnes se dá říci, že lidovci a zelení jsou proevropští, sociální demokraté umírněně proevropští a FPÖ s BZÖ euroskeptičtí. Občané v Rakousku mají podobně skeptické názory na EU jako třeba Češi (a abych nikoho neurazil tak samozřejmě i Moravané a Slezané).
14.10.2008 17:38
OTÁZKA:
Proc jsou Rakusane tak extremne proti cizincum,kdyz meli monarchii a v ni "kupu" narodu,staci se jit podivat na Centralfriedhof,plno nahrobku je ceskeho puvodu,spise bych chapal tolerancni pristup jako napr.Velka Britanie,v obouch zemich jsem zil(v druhe stale) a rozdilnost je az extremni,dekuji
Milos
ODPOVĚĎ:
Možná právě proto :-) Ale vážně, Rakušané nebyli vždy tak extrémně proti cizincům, rakouská společnost byla schopna absorbovat několik vln přistěhovalců z komunistického bloku, ale situace dnes je podstatně odlišná. Zajímavé je, že xenofobní názory vykazují i mladí Rakušané, jejichž rodiče se sami dostali do Rakouska jako imigranti.
14.10.2008 17:41
OTÁZKA:
Prosím o srovnání Haidera, Le Pena a kupříkladu Sládka či Sloty. V čem se podobají a v čem jsou jiní. Proč některé z nich řadit k extremismus, jiné k populismu, příp. radikalismu? A v čem se např. liší z hlediska voličů? Díky moc.
Tomas
ODPOVĚĎ:
Haider narozdíl od těch ostatních byl modernisticky orientovaný politik. Tím chci říci, že nebyl pouze negativista jako tradiční extrémisté (Le Pen, Sládek) či populisté (Slota by mohl být někde na půl cesty), ale nabízel i vize změny, inovace rakouské politiky atd. Nejsilněji se tento apel projevil právě ve volbách 1999, které vynesly FPÖ do role vládní strany. Obecně by se dalo říci, že populismus je politický styl, extremismus politický postoj stojící na okraji či za hranicí dmeokratické politiky, radikalismus je pojem, který zdomácněl pouze v některých kontextech (třeba francouzská poliitka) a má tam poměrně přesný a specifický obsah, takže já osobně bych jej asi ve středoevropském (tedy i rakouském a českém kontextu) nepoužíval.
14.10.2008 17:45
OTÁZKA:
Děkuji za odpověď. Ještě jednu věc. Je to z důvodu té orientace na Habsburky?
agent Smith
ODPOVĚĎ:
Ne, jakou jinou dynastii byste v Rakousku mohl nastolit? Je to prostě tím, že monarchie neexistuje od roku 1918 a společenská poptávka po jejím obnovení je nulová.
14.10.2008 17:46
OTÁZKA:
Dobrý den, proč si myslíte že se v Rakousku dlouhodobě daří stranám na pravém okraji politického spektra? Proč u nás až na vyjímku sládkovců žádná strana podobného ražení není schopna prorazit?
Děkuji za odpověď
Michal K
ODPOVĚĎ:
Myslím, že tohoto tématu už jsem se dotkl v předchozích dotazech. Český extrémismus je zatím uspokojen neparlamentními stranami, KSČM sbírá protestní voliče, takže poptávka po pravicově extrémistickém subjektu zde není.
14.10.2008 17:47
OTÁZKA:
Má ještě BZO bez Haidera šanci uspět v dalších volbách? Je reálné, že dojde ke sloučení FPO a BZO?
Jirka S
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že v celonárodních volbách nemůže uspět, zemsky je silná pouze v Korutanech. Otázka je, zda se dříve sloučí s FPÖ nebo zanikne a přesune se členská základna, ale tento proces může trvat poměrně dlouho.
14.10.2008 17:48
OTÁZKA:
Rád bych se zeptal jen na jednu věc. Nemyslíte, že i přes Haiderovu smrt, může tato pravice i nadále posilovat? Velkou koalici budou ve valné většině sestavovat ti samí politici, kteří působili i v té předchozí. Může současná velká koalice nabídnout více než ta předchozí? Případně co? Jen příklad.
MIREK
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, to je možné, existence velké koalice posiluje voličský protest, který se v Rakousku promítá do podpory stran tzv. třetího tábora (BZÖ a FPÖ). Nová velká koalice by musela být vnitřně stabilnější a sebejistější, lépe komunikovat dovnitř i navenek a také být lépe schopna vysvětlit svou politiku voličům. Ale z rakouské historie víme, že je to možné a že i éra velké koalice dokázala eliminovat vzestup třetího tábora.
14.10.2008 17:52
OTÁZKA:
V souvislosti s rakouskými volbami se hovoří o roli bulváru (Kronen zeitung). Jak informoval o smrti Haidera? A sehrává nyní nějakou roli při sestavování budoucí vládní koalice? Je pro nějakou variantu více a nějakou méně?
Marek
ODPOVĚĎ:
Musím přiznat, že ač sleduji rakouský tisk pravidelně, nemám sílu číst Kronen Zeitung. Tento list podporoval přímo či nepřímo právě populistické momenty rakouské politiky, ale jeho vliv na jednání mezi stranickými elitami v Rakousku je zanedbatelný. Naopak vliv Kronen Zeitung na to, jak politiku vnímá "průměrný rakouský volič", je poměrně značný, rozhodně větší, než serióznějších deníků.
14.10.2008 17:54
OTÁZKA:
Myslíte si, že by smrt Haidra mohla nějakým způsobem ovlivnit naše vztahy s jižním sousedem? Pokud ano, jakým způsobem. Děkuji
Pavel
ODPOVĚĎ:
Patrně ne, vztahy mezi Rakouskem a Českem Haider sice také komentoval a tím ovlivňoval, nebyla to ale rozhodně jeho agenda číslo jedna.
14.10.2008 17:55
OTÁZKA:
Dobry den, jak odhadujete dalsi vyvoj stranickeho systemu v Rakousku? SPO a OVP ztraceji podporu, presto znovu vytvori velkou koalici. FPO posiluje, BZO ztratila sveho lidra. Zeleni si oproti predchozim volbam pohorsili a zadny dalsi subjekt se zatim nebyl schopny etablovat... Jake mozne scenare pripadaji podle Vas v uvahu?
Jitka
ODPOVĚĎ:
Nejpravděpodobnější scénář by se mohl jmenovat "pokračování mírné nejistoty". Osud BZÖ je nejistý, nová strana, která by se dostala do parlamentu patrně nevznikne (chybí téma) a ty zbývající čtyři se střetnou o hlasy voličů v příštích volbách. Obě strany velké koalice sice oslabily, přesto mají stále solidní základnu skalních sympatizantů. Je možné, že FPÖ (s BZÖ) se opět přiblížily maximu možné podpory, zelení sice oslabili, ale nijak drasticky. Klíč k rakouské politice bude spočívat patrně v tom, jaké koaliční kombinace se vytvoří po dalších volbách.
14.10.2008 17:58
OTÁZKA:
Dobrý den, jak vysvětlit výsledky voleb? Došlo k přelivu voličů k oběma populistickým stranám nebo voliči koaličních stran volby vynechali? Vypadá to, že i v Rakousku definitivně zanikly tábory stabilních stranických voličů?
martin
ODPOVĚĎ:
Ještě jsem neviděl výzkumy přesunu hlasů, které se v Rakousku pravidelně provádějí. Volební účast však byla vysoká (79 %), takže je pravděpodobnější varianta přesunu hlasů od obou stran velké koalice k FPÖ či BZÖ. Tábory stabilních voličů ještě zcela nezanikly, ale skutečností je, že už od poloviny 80. let jsou stále menší a menší a rakouský volební trh je flexibilnější.
14.10.2008 18:03
| předchozí | 1 2 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
