Mikuláš Minář ve středu oznámil, že jeho hnutí Lidé PRO nebude kandidovat v podzimních volbách do Sněmovny. Dalo se to čekat?
Mikuláš Minář se stejně jako některé jiné politické subjekty, které vznikly v posledních měsících, trefil do nesprávného okamžiku. Je tu pandemie, desetitisíce nemocných a tisíce mrtvých, velká omezující opatření, na což se logicky soustřeďuje drtivá většina pozornosti médií i občanů. Zakládat novou stranu s úplně jinými tématy, nemělo velkou šanci na úspěch.
Nebylo hnutí Lidé PRO i tak moc ambiciózní, když vyhlásilo, že bude kandidovat, jen pokud sežene 500 tisíc podpisů?
Kdyby nepřišla pandemie, myslím si, že by projekt Mikuláše Mináře měl šanci. Když se podíváte na předminulý rok, kdy se mu podařilo zmobilizovat obrovské počty občanů při demonstracích a protestech proti vládě a Andreji Babišovi, vypadalo to, že by alespoň z části z nich dokázal získat příznivce pro nové politické uskupení. V současné situaci se to však ocitlo na okraji zájmu veřejnosti.
Myslíte si, že podobný osud čeká i další nové subjekty? Začněme třeba u hnutí Chcípl PES, které sází trochu na jiný přístup než Minář…
Je pravda, že by teoreticky mohlo mít o něco větší šanci než Lidé PRO. Pracuje s tématy, která jsou teď atraktivní, ať už je to odpor proti restriktivním opatřením vlády nebo občanská neposlušnost. Strana však do voleb potřebuje ještě něco navíc než jen chytlavé téma. Musí mít organizační strukturu a také někoho, kdo bude atraktivní tváří a tahounem takového politického projektu. Nejsem si jistý, jestli u Chcípl PES někdo takový je.
O hlasy voličů se bude ucházet také bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta se svým hnutím Přísaha. Má on šanci?
To je něco podobného, byť tento projekt určitou atraktivní tvář má. Šlachta ale podle mě už je trochu zapomenutý, přece jenom hodně viditelný byl několik let zpátky. Přísaha sice má docela viditelnou kampaň, ale jestli tím dokáže za současné pandemické situace oslovit voliče, je otázka.
A nezačal Šlachta příliš pozdě, když vznik hnutí ohlásil až letos v únoru?
Nemusí být problém, že kandidaturu ohlásíte tři čtvrtě roku před volbami. Budu se opakovat, ale větší problém je to, že Přísaha vzniká v době, kdy se pozornost médií i veřejnosti zaměřuje na něco jiného. To platí pro Šlachtu stejně jako pro Mináře. Tím, co Přísaha hlásá, protikorupční témata a nastolení řádu a pořádku, by za jiných okolností asi získala mnohem větší prostor v médiích. V současnosti to však zůstane spíš ve stínu pozornosti.
Klaus rezignoval na předsedu Trikolóry, stranu do voleb povede Majerová |
Šlachta má také problém, že se trefuje do politického prostoru, který už je v současnosti dost přeplněný. Jako nejviditelnější lídr radikální populistické pravice je už dlouhou dobu etablovaný Tomio Okamura. To platí také pro Chcípl PES. Okamura má plusy, které Přísaha ani Chcípl PES nemají: stabilní organizační strukturu SPD, díky parlamentu je velmi viditelný a dlouhodobě pracuje s příznivci. Prosadit se proti němu je těžké.
Když jste mluvil o tom, že hnutí Chcípl PES chybí viditelný lídr, je tu ještě podobně zaměřené uskupení Jednotní, které reprezentují poslanci Volný a Bojko. Ti nemohou SPD sebrat voliče?
Když se dívám na image a vystupování Tomia Okamury, tak má jisté specifické charisma a také jméno. Právě díky tomu, že je už deset let v politice. Jeho atraktivitu lze vidět i na tom, že SPD v posledních měsících v průzkumech preferencí mírně roste. Stávající situace Okamurovi zjevně prospívá. Prosadit se vůči němu je obtížné, zvlášť pro člověka, jako je Volný, který žádné silné charisma nemá a v zásadě jediné, co je kolem něj vidět, je kravál.
A není to právě to, co na něm jeho příznivce oceňují?
Neříkám, že tu není žádný politický prostor pro uskupení typu toho, co mají poslanci Volný a Bojko. Když však srovnám popularitu, charisma a působení Okamury a Volného, Okamurova SPD má velkou šanci si své voliče udržet a získávat i nové. Volný vstupuje do veřejného povědomí pouze tím, že je zcela destruktivním politikem, který je sice sledovaný, ale těžko dokáže přitáhnout trvalejší sympatie, které by se přetavily v hlasy voličů.
Říkal jste, že to v současné situaci není pro nové strany lehké. Jak tedy mají shánět nové voliče?
Žádné řešení to nemá. Je to vidět i na reakci Václava Klause mladšího, který v úterý oznámil konec politické kariéry. Tím mimochodem Okamurovi zmizel největší konkurent, s nímž se přetahoval o voliče. Trikolóra je bez Klause mladšího málo perspektivní projekt. Nové strany v současné situaci prostě nemají moc šanci.
Klaus mladší zhodnotil šance a odešel
Myslíte si, že za odchodem Václava Klause mladšího je kromě osobních důvodů také to, že zjistil, že ve volbách nemá velkou šanci na úspěch?
Trikolóra je projekt nenaplněných ambicí. V loňských krajských volbách tato formace propadla, když získala mandáty pouze v jednom kraji. Dnes průzkumy Trikolóře dávají tak maximálně 3 procenta, což je málo. Její šance být v příští Sněmovně byla malá, po odchodu Klause mladšího je mizivá.
Podle mě Klaus mladší zhodnotil vlastní šance a udělal čistě racionální rozhodnutí, ale tím nepopírám, že osobní důvody v tom také hrály roli. Také v tom mohly mít doplňkovou roli vnitřní spory, které se v Trikolóře objevily, nebo únava z dohadování o volební koalici, která kolem hnutí před pár týdny vznikla.
Pokud pomineme současnou pandemii covidu-19, čím to je, že se v Česku novým politickým subjektům v posledních letech nedaří? Můžeme připomenout také Realisty Petra Robejška, kteří měli velké ambice, ale ve volbách do Sněmovny v roce 2017 nezískali ani jedno procento…
S tím nesouhlasím. Podívejme se na poslední volby a počet nových stran, které se dostaly do Sněmovny. Poprvé přes pět procent prošli Piráti a také Starostové. SPD mimochodem také v posledních volbách kandidovala poprvé, i když je u ní návaznost na původní Okamurův Úsvit přímé demokracie. To není počtem nových stran málo.
Ale Piráti ani Starostové nejsou nová uskupení, na politické scéně už působí dlouhá léta.
Z právního hlediska máte pravdu. Z politologického pohledu se obvykle za novou stranu považuje formace, která poprvé vstoupí do Sněmovny. Tímto pohledem jsou Piráti jednoznačně stále ještě nová strana. U Starostů je to spornější, ve Sněmovně už předtím několik málo poslanců měli prostřednictvím volebního spojenectví s TOP 09, nicméně i oni poprvé v roce 2017 prošli do Sněmovny samostatně.
Po posledních volbách máme ve Sněmovně devět politických stran, to je nejvíce od začátku devadesátých let. Je otázka, co se stane po letošních volbách. V současnosti to nevypadá, že by se počet nových politických stran měl rozšířit. Doba pandemie prosazení nových stran zjevně nepřeje.
