1. Církevní restituce za 134 miliard prošly
Půl hodiny po půlnoci se 8. listopadu církve dočkaly toho, o co usilovaly více než dvacet let po listopadu 1989. 102 poslanců - z ODS, TOP 09, skupina kolem Karolíny Peake a s nimi Josef Dobeš, Milan Šťovíček, Jaroslav Škárka a Michal Doktor (přesný výpis hlasování najdete zde) - schválilo, že církvím stát vydá majetek v hodnotě 75 miliard korun a dalších 59 miliard korun navýšených o inflaci jim bude stát vyplácet dalších třicet let. Přes dlouhodobé protesty opozice, která argumentovala i nesouhlasem většiny veřejnosti, tak vláda Petra Nečase prosadila jeden z klíčových bodů svého programu, který ji i přes četné vnitřní spory držel při životě. Restituce nechal projít prezident Václav Klaus, který se před tím netajil obavami, zda nemůže zákon ohrozit hranici 25. února 1948.
2. Zatčení Davida Ratha se 7 miliony v krabici od vína
Na 14. květen 2012 do konce života nezapomene David Rath. V Rudné u Prahy ho policisté přímo na ulici zatkli s krabicí od vína, v níž bylo sedm milionů korun. Ty si nesl z domu šéfky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové a jejího přítele Petra Kotta. Podle policistů šlo o část úplatku, který dostal za zmanipulování veřejné zakázky. Policie Ratha a jeho společníky sledovala dlouhodobě a nasadila na něj odposlechy.
Rath se prakticky ihned vzdal funkce hejtmana, nechal si ovšem post poslance, a tak ho z věznice v Litoměřicích policejní eskorta opakovaně přivážela do Prahy na jednání imunitního výboru a Sněmovny, kde poslanci dvakrát potvrdili, že ho vydají stíhání. Od května soud nekývl na to, aby byl Rath propuštěn z vazby. Jediné, čeho dosáhl, bylo to, že byl koncem roku převezen do Ruzyně, blíže Hostivici, kde žije. Vánoce i narozeniny, které má na Boží hod, ale strávil za mřížemi (více zde).
3. Schválení přímé volby prezidenta a zmatky kolem ní
Dlouhá léta se politici marně dohadovali o tom, jestli lidem umožní, aby sami volili příštího prezidenta, až nakonec letos přímá volba prezidenta prošla. Přispěly k tomu dvě věci - momentální složení vládní koalice, kde obě menší strany na změně způsobu volby prezidenta trvaly, a pak také rozložení sil v Senátu s převahou ČSSD, která si nemohla dovolit couvnout od dlouho proklamovaného slibu. Senát přímou volbu prezidenta potvrdil 8. února a oběma komorami pak hladce prošel i prováděcí zákon k přímé volbě.
Stále přitom není jisté, zda se 11. a 12. ledna 2013 uskuteční. U Ústavního soudu si totiž stěžuje senátor Tomio Okamura, jeden z kandidátů, kterého ministerstvo vnitra vyřadilo (více zde), když použilo matematickou formuli pro přepočítávání hlasů, kterou označil za nesprávnou i Nejvyšší správní soud.
4. Soud s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou
Ostře sledovaný soudní spor s exministrem dopravy a faktickým lídrem Věcí veřejných Vítem Bártou a poslancem Jaroslavem Škárkou dopadl jinak, než si přála obžaloba, ale spokojeni nebyli ani obvinění. Bárta byl obviněn poté, co předal svým někdejším stranickým kolegům Škárkovi a Kristýně Kočí obálky se 170 a 500 tisíci korunami. U soudu prvního stupně dostal Bárta podmínku, zatímco Škárka tři roky natvrdo za údajný podvod. Ale na konci roku je zase všechno jinak. Odvolací soud zrušil jejich tresty a případ vrátil k novému projednání s tím, že trestný čin se nestal nebo se ho nepodařilo prokázat a že "politické intrikaření" není trestné (více zde).
Vít Bárta a Jaroslav Škárka u soudu.
5. Rozštěpení Věcí veřejných a vznik strany LIDEM
Krátce po soudu s Bártou se vzbouřila do té doby k němu loajální Karolína Peake. "Pokud chceme uspět a nemuset se stydět za práci, kterou pro republiku děláme, je nutné ten nevhodný styl práce nadále neprovozovat. Je to poslední šance," napsala nejprve stranickým kolegům a pak za sebou ve Věcech veřejných práskla dveřmi. Spolu s ní VV opustilo sedm dalších poslanců a také ministři.
Peake začala vytvářet stranu LIDEM, která byla loajální k Nečasovi a pomohla mu schválit jak církevní restituce, tak vyšší daně. Když prakticky vzápětí poté vyhodil Peake z ministerstva obrany, jen osm dní poté, co si na něj přesedla, usnesly se špičky strany LIDEM, že jejich ministři mají do 10. ledna příštího roku opustit vládu. O dalším postupu má strana jednat 3. ledna. Politici LIDEM však dobře vědí, že možný pád vlády a nové volby by pro ně v politice znamenaly konečnou.
Šefka LIDEM Karolina Peake oznamuje, že straničtí ministři odejdou z vlády (20. prosince 2012).
6. Úspěch levice v krajských volbách a první rudý hejtman
Nebyla to sice taková oranžová vlna jako v krajských volbách před čtyřmi lety, ale i tak mohou být sociální demokraté po krajských volbách spokojení. Uhájili vládu v drtivé většině krajů, i když v řadě z nich museli do koalice přibrat komunisty. Ti mohli slavit ještě víc. Prvním rudým hejtmanem se stal Oldřich Bubeníček v Ústeckém kraji, kde KSČM utvořila koalici s ČSSD.
Zcela bez obou levicových stran vznikla koalice jen v Libereckém kraji, kde voliči hlasovali jinak než v celém zbytku země a dali šanci vládnout Starostům pro Liberecký kraj a Změně pro Liberecký kraj. Bez komunistů se ČSSD obešla ještě na Pardubicku, kde sestavila radu s Koalicí pro Pardubický kraj. Na jižní Moravě mají sociální demokraté koalici s lidovci, ale raději se pojistili i druhou smlouvou s komunisty.
7. Handlování Nečase s odbojnými poslanci ODS
Jako obratný handlíř se předvedl premiér Nečas, když se dokázal domluvit s trojicí odbojných poslanců ODS Petrem Tluchořem, Markem Šnajdrem a Ivanem Fuksou, aby nehatili plány vlády při schvalování vyšších daní.
Nečas nejprve na kongresu ODS hladce porazil Fuksu při volbě předsedy strany a pak se s odbojnou trojicí dohodl, že všichni opustí Sněmovnu a dostanou zajímavé "bolestné". Fuksa získal pozici v Českém aeroholdingu (více zde), Šnajdr ve společnosti Čepro (více zde) a otevřené zůstává už jen nové umístění Tluchoře. Spekuluje se o tom, že by mělo jít o pozici ve skupině ČEZ.
Rebelové v poslaneckém klubu ODS - Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla a Jan Florián
8. Odchody ministrů Pospíšila, Drábka, Vondry, Peake a Dobešů
Pozice ministra ve vládě Petra Nečase je velmi nejistá. Letos se o tom přesvědčilo postupně šest ministrů. Nejprve vládu opustil sám ministr školství Josef Dobeš, který nesouhlasil se škrty v resortu. Pak Nečas bleskově vyhodil ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila - údajně kvůli nespokojenosti s jeho prací, ale právě v době, kdy tlačil na jmenování Lenky Bradáčové pražskou vrchní státní zástupkyní. Pospíšil pak na vyhazovu z vlády vydělal. Jako jediný z politiků ODS dokázal vyhrát krajské volby v Plzni, i když nakonec skončil v opozici.
Drábkovi zlomilo vaz zatčení jeho náměstka Vladimíra Šišky, ministr obrany Alexandr Vondra a dopravy Pavel Dobeš skončili kvůli rošádě s křesly ve vládě. Dobeše tak paradoxně nepřipravil o křeslo kolabující registr vozidel, ale touha ODS vést resort dopravy, do nějž tečou evropské dotace. Vrcholem bizarnosti při změnách ve vládě bylo jen osmidenní působení Karolíny Peake v čele obrany, kde začala kosit podřízené jen pár hodin poté, co řekla, že nic takového dělat nebude.
9. Nejistota o daních až do konce roku
Daň z přidané hodnoty bude jednotná 17,5 procenta, tak ne - radši 15 a 21 procent, nebo 15 a 20 procent? Vyjednávání koalice o daních připomínalo spíše orientální bazar než důstojné schvalování klíčového vládního zákona. Když se Nečasovi podařilo vyjednat obchod s poslanci ODS, kteří opustili Sněmovnu, ustálila se závěrečná podoba dohody na 15 a 21 procentech a rozpočet mohl být schválen se schodkem 100 miliard korun.
Až pár dnů před koncem roku (spíš pět minut po dvanácté než za pět minut dvanáct) se podnikatelé dozvěděli, jaké budou letos platit daně. Prezident Václav Klaus, který se zvyšováním daní nesouhlasil, nakonec vládě situaci nekomplikoval a vyšší daně podepsal. Den poté, co mu Nečas navrhl odvolání Peake z čela ministerstva obrany.
10. Imunita poslance nechrání, vydali Parkanovou i Pekárka
I když imunita, kterou mají poslanci a senátoři, stále nebyla zcela zrušena, ukazuje se, že fakticky politiky, jimž hrozí stíhání, nechrání. Nezachránila nejen Ratha a před tím Bártu se Škárkou. Ke stíhání poslanci letos vydali i bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou kvůli okolnostem nákupu letounů CASA pro armádu. I když se hájila, že je policejní žádost plná lží, většina Sněmovny ji nepodržela.
Vlasta Parkanová se vzdává funkce místopředsedkyně Sněmovny. (11. července 2012)
Sněmovna letos zbavila imunity i poslance Věcí veřejných Otto Chaloupku a imunita nezachránila ani Romana Pekárka, který za ODS nastoupil do Sněmovny, když z ní po dohodě s Nečasem odešla trojice Tluchoř, Fuksa, Šnajdr.
