Vše samozřejmě teprve bude (nebo by alespoň mělo být) záležitostí policejního vyšetřování, dvě věci jsou však již teď nesporné.
Doležel z Vysočiny
V ČSSD panuje ostrý boj, ve kterém si ani jedna ze stran nebere servítky.
Jak jinak je možné, že si tehdejší premiér Gross vytáhl Zdeňka Doležela z Velkého Meziříčí na personální odbor svého ministerstva a ignoroval fakt, že Doležel měl na Vysočině významné finanční problémy. Nyní však o něm mluví jako o "podivném člověku", který říká nesmysly? Celá záležitost je tak zřejmě odplatou dříve loajálního Doležela Grossovi. Spekulace se rojí i kolem premiéra Paroubka: populární hypotézou se jistě stane teze o "odstranění" Doležela a jeho nahrazení (loajálnějším?) úředníkem z ministerstva pro místní rozvoj, odkud si Paroubek přivedl už Ivana Přikryla.
Společensky závažnější je fakt, na co tyto hrátky, které sociální demokracii evidentně přerostly přes hlavu, poukazují. Podezření z korupce míří do nejvyšších stranických a vládních kruhů a hrozí přerůst v obdobu revoluce soudců z Itálie počátku devadesátých let, která znamenala kompletní změnu systému. Majetkových, finančních či morálních podivuhodností za vlády ČSSD je už příliš mnoho (Gross, Zgarba, Přibyl, Přikryl) na to, aby se dala tato jednání interpretovat pouze jako osobní selhání. Poukazují spíše na způsob jednání a možná i logiku celého systému vládnutí koalice.
Tato kauza může prospět Jiřímu Paroubkovi. Razance a rychlost, s jakou se s Doleželem rozloučil, bude navenek jistě vnímána jako rázné jednání státníka, který zamete se vším, co jen zdánlivě souvisí s trestnou činností.
Ale nebylo by třeba vhodnější počkat na policejní vyšetřování, respektive ctít presumpci neviny?
Morálka úplatků
Vyhazov však problém nevyřeší – systém se nezmění výměnou jednoho člověka. Nestanou-li se praktiky spojené s privatizací Unipetrolu, problémy ministra Zgarby či opakovaná jmenování spolupracovníků StB do vysokých státních funkcí a jim podobné akty morálně zavrženíhodnými, nemůžeme čekat změnu.
Stejně jako by bylo naivní se domnívat, že fotbalová korupční aféra vymýtí uplácení rozhodčích. V obou případech se změní několik postav, padne pár trestů, scénář zůstane stejný.
Jde o problém společenské a v tomto případě i politické kultury. Ta by ve své ideální podobě měla vykazovat nejen nezbytné znaky souboje o moc, která do politiky patří, ale též odpovědnost občanům a ctění morálních zásad. Morálku úplatků a "kamarádíčkování" nám zanechala komunistická éra, ale donekonečna se na tento, byť hluboce zakořeněný fakt odvolávat nemůžeme. Změna politické kultury je záležitostí několika generací, nemůžeme tedy čekat vymýcení korupce ze dne na den. Je však nezbytné se k ideálu pomalými kroky přibližovat. Vláda ČSSD se k cíli pranic nepřiblížila. Ba naopak.
