Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politická bezradnost ambiciózních států, jimž se říká BRICS

  8:28aktualizováno  8:28
Jorge Casteñeda, bývalý ministr zahraničí Mexika a nyní mezinárodně významný politolog, se v následujícím textu zamýšlí nad tím, jak, v čem a proč se projevuje rozpolcený, neprincipiální postoj některých, zejména latinskoamerických zemí na to, zda Palestinci mají, či nemají mít svůj vlastní stát.

Palestinci slaví podání žádosti o členství v OSN (23. září 2011) | foto: AP

Když Organizace spojených národů hlasovala před 64 lety o rozdělení Palestiny a vytvořila Stát Izrael, načež mu později přiznala plné členství, zdrželo se několik latinskoamerických zemí – Brazílie, Salvador, Argentina, Kolumbie, Chile a Honduras – hlasování, přičemž Kuba hlasovala proti příslušným rezolucím. Mexiko se v případě rozdělení zdrželo hlasování, ale o několik měsíců později hlasovalo pro přijetí Izraele do OSN a následně uznalo i židovský stát a připustilo, že mexickým národním zájmům nejlépe poslouží, když se v blízkovýchodním sporu nebude stavět na ničí stranu.

V nadcházejících týdnech bude většina latinskoamerických zemí hlasovat pro nějakou formu členství Palestiny v OSN nebo pro uznání státnosti, o niž Palestinská samospráva usiluje. Některé to však neučiní. Pro dva nestálé latinskoamerické členy Rady bezpečnosti OSN - Brazílii a Kolumbii - to není jednoduchá otázka a totéž platí i o Kubě, Nikaragui, Venezuele, Kostarice, Argentině, Bolívii, Chile, Ekvádoru, Peru, Uruguayi a Hondurasu, které už Palestinu uznaly, ale ještě v OSN nehlasovaly pro přidělení statusu „pozorovatele“ této zemi.

Palestinci čekají na projev Mahmúda Abbáse v OSN (23. září 2011)

Palestinci čekají na projev Mahmúda Abbáse v OSN (23. září 2011)

Možná, asi, nejspíš

Aby se Palestina stala plnoprávným členem OSN, musí Rada bezpečnosti doporučit tento krok Valnému shromáždění, avšak pozvednutí statusu Palestinské samosprávy na úroveň, kterou dnes zaujímá Vatikán – a která by Palestině teoreticky umožnila podílet se na činnosti mnoha orgánů OSN včetně Mezinárodního trestního tribunálu –, vyžaduje ve Valném shromáždění pouze dvoutřetinovou většinu hlasů. Politické důsledky v každém případě zastiňují právní či byrokratické problémy. Přinutit USA, aby v Radě bezpečnosti použily veto, anebo získat ve Valném shromáždění podporu více než 150 z 193 členských států OSN by byla obrovská porážka pro Izrael a USA, a proto jsou hlasy latinskoamerických států důležité.

Brazílie konstatovala, že má v úmyslu hlasovat v Radě bezpečnosti pro doporučení přijmout Palestinu do Valného shromáždění; Kolumbie dala najevo, že má v plánu zdržet se hlasování. Většina dalších latinskoamerických zemí bude pravděpodobně hlasovat pro nějaký typ rozšířeného statusu pro Palestinskou samosprávu.

Palestinec sleduje proslov Mahmúda Abbáse v OSN (23. září 2011)

Palestinec sleduje proslov Mahmúda Abbáse v OSN (23. září 2011)

Židovská komunita ve Spojených státech a v menší míře i administrativa Baracka Obamy se snaží přesvědčit Chile a Mexiko, které zatím nedaly své postoje jasně najevo, že izolací Izraele (a potažmo i USA) v této otázce nelze nic získat. Ani v případě plné palestinské státnosti by se totiž na reálné situaci příliš nezměnilo, pokud by ji neakceptovaly Izrael a USA – a Mexiko a Chile by naopak mohly hodně ztratit, kdyby se distancovaly od spojence v otázce, která má pro něj obrovský význam.

Myslet hlavně na sebe

Stručně řečeno se region stejně jako před více než půl stoletím nevyjadřuje k těmto klíčovým otázkám jednohlasně. Dnes stejně jako tehdy nezaujala většina latinskoamerických zemí principiální postoj – pro Izrael, anebo proti němu; pro Palestince, či proti nim. Místo toho sledují cestu výhodnosti a jejich pozice závisejí na relativním vlivu a razantnosti židovských či arabských komunit uvnitř jejich společností a také na naléhání Washingtonu nebo takzvaného bloku ALBA tvořeného Kubou, Venezuelou, Nikaraguou, Bolívií a Paraguayí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v OSN (23. záři 2011)

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v OSN (23. záři 2011)

Nedostatek přesvědčení latinskoamerických zemí v těchto vážných otázkách – s výjimkou států ALBA, jejichž přesvědčení je sice mylné, ale ony mu přesto téměř nábožně věří – marginalizuje tento region v jiných důležitých mezinárodních tématech, jako jsou nedávná krize v Libyi a pokračující krize v Sýrii. V otázce rezoluce OSN zavádějící v Libyi bezletovou zónu a ochranu občanů se Brazílie spolu se třemi dalšími státy takzvané skupiny BRICS (Ruskem, Indií a Čínou), které se chtějí stát světovými mocnostmi, zdržela hlasování. Jihoafrická republika coby čtvrtá země skupiny BRICS souhlasila jen zdráhavě.

Sýrie není Libye

A pokud jde o současnou snahu Evropanů a Američanů prosadit uvalení sankcí OSN na syrského prezidenta Bašára Asada, počínají si BRICS ještě hůře. Nejprve vyslaly do Damašku misi zástupců tří zemí (Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky), aby „přesvědčily“ Asada, ať nevraždí vlastní lid. Netřeba dodávat, že jim Asad neodpověděl ve smyslu „ano, tu a tam jsem jich pár tisíc zabil, ale když už o tom mluvíte, pokusím se dát si větší pozor“.

Syřané sledují rozhovor s Asadem (22. srpna 2011)

Syřané sledují rozhovor s Asadem (22. srpna 2011)

Televizní interview se syrským prezidentem Bašárem Asadem  (22. srpna 2011)

Televizní interview se syrským prezidentem Bašárem Asadem (22. srpna 2011)

Poté vydávaly BRICS jedno prohlášení za druhým, v nichž konstatovaly, že Sýrie není Libye a že ony nedopustí další intervenci Západu s cílem dosáhnout změny režimu v další arabské zemi jen proto, že její obyvatelstvo se zdá nespokojené s tamním diktátorem. Jak uvedl jeden vysoce postavený aktivista nevládní organizace: „Trestají syrský lid, protože se jim nelíbilo, že NATO na sebe vzalo mandát k ochraně civilistů v Libyi a proměnilo ho v mandát ke změně režimu.“

Vzhledem k jejich sílící roli v globální ekonomice je pochopitelné, že větší latinskoamerické země spolu s ostatními státy BRICS usilují o více vlivu na mezinárodní scéně. Tímto způsobem toho však nedosáhnou.

Jorge Casteñeda, bývalý ministr zahraničí Mexika (2000-2003), je světově významným profesorem politologie a latinskoamerických studií na Newyorské univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek, perex a mezititulky jsou redakční.

Autor:


ZPRÁVY: Radek Vondráček z ANO je novým šéfem Sněmovny



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...



ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz