"Byl svědomím holokaustu," řekl rabín Marvin Hier z Wiesenthalova centra v Los Angeles. "Nikdo neudělal pro spravedlnost více než on," dodal.
Pohřeb v Herzliji si přál sám Wiesenthal. Ve městě žije jeho dcera s rodinou. "Dal naději celému židovskému národu," ocenil nad rakví Wiesenthalovu práci ministr vnitra Michale Melchior.
"Izrael, všichni Židé i celé lidstvo mají vůči Simonu Wiesenthalovi velký dluh," prohlásil během obřadu izraelský premiér Ariel Šaron. "Jsme povinni pokračovat v jeho práci."
Zabili mu 89 příbuzných
Simon Wiesenthal se narodil 31. prosince 1908 na území dnešní Ukrajiny. Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Před deportací na Sibiř se s manželkou zachránili. Uplatili vysokého komisaře NKDV. V roce 1941 ho ale uvěznili nacističtí okupanti.
V srpnu 1942 skončila v koncentračním táboře jeho matka. Během genocidy zemřelo 89 členů rodiny Wiesenthala a jeho ženy. V roce 1944 ho nacisté znovu zatkli a poslali do tábora Janwska. Spolu se skupinkou 34 spoluvězňů (z původních 149 tisíc) se ale zachránil. Když ho našli američtí vojáci, vážil pouhých 50 kilogramů.
Pochytal přes tisíc zločinců
Během svého pátrání po nacistických zločincích narážel na neochotu světových vlád. Spolupracovat se nechtělo Američanům ani Rusům. Obě země si po válce rozebraly přední německé vědce.
Přesto dostal před soud téměř jedenáct set nacistů. Dopadl například Adolfa Eichmanna, který organizoval vyhlazování Židů či policistu Karla Silberbauera. Ten zatknul nizozemskou dívku Anne Frankovou a poslal ji do koncentračního tábora Bergen-Belsen.
Osobně se pátrání přestal účastnit v roce 1985, kdy v Argentině objevil ostatky "doktora smrti" Josefa Mengeleho.
